Soudy zřejmě budou moci uložit jako samostatný trest zákaz chovu zvířat až na deset let. Schválila to dnes Sněmovna. Tresty za týrání zvířat nebo pytláctví nezpřísnila. Nezavedla ani chov zvířat v nevhodných podmínkách takzvaných množíren jako nový trestný čin, jak to část poslanců navrhovala. Novelu trestního zákoníku nyní dostane k projednání Senát. Zpravodajka návrhu Helena Válková z hnutí ANO předpokládá, že se návrh z horní komory poslancům vrátí se změnami. Znovu hodlá návrh zákonodárcům předložit opoziční TOP 09.
Skupina osmi desítek poslanců původně novelou chtěla zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren. Sněmovní ústavně právní výbor ale toto zvýšení o tři roky odmítl. Předkladatelé novely chtěli kompromisně maximální sazbu zpřísnit alespoň o rok na šest let. K přijetí tohoto návrhu, byť to výbor podpořil, dnes chybělo šest hlasů. Pro bylo jen 87 ze 184 přítomných poslanců.
Poslanec TOP 09 Dominik Feri pokládá hlasování za porušení politických dohod. Připomenul, že na kompromisním pozměňovacím návrhu se dohodl minulý týden ústavně právní výbor. Dnes schválená pravidla podle něj na přístupu společnosti k týrání zvířat a takzvaným množírnám nic nezmění.
Tvůrcům novely se nepodařilo ani zavést nový trestný čin, kterým měl být chov zvířat v nevhodných podmínkách. Mělo za něj hrozit až deset let vězení. Podle kritiků včetně Marka Bendy (ODS) by se mohl zneužívat proti jiným zařízením chovajícím zvířata, než jsou množírny. Marek Výborný (KDU-ČSL) označil trest za nepřiměřený vzhledem k tomu, že stejná sazba hrozí za týrání svěřené osoby.
Zákaz chovu zvířat až po dobu deseti let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy míří na provozovatele množíren, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
