Dálnice by měly zajistit rychlejší, pohodlnější a také bezpečnější automobilovou dopravu, a jako nákladný nadstandard jsou ve většině evropských zemích zpoplatněné. Výjimkou není ani ČR, byť jízda po tuzemských dálnicích mnohdy spíše zdržuje a podle řady odborníků i řidičů je jejich kvalita tristní. Dálniční poplatky v Česku byly zavedeny před 25 lety: od Nového roku 1995 nabyla účinnosti novela silničního zákona, podle které "dálnice a silnice dálničního typu označené příslušnou dopravní značkou lze užít motorovým vozidlem po zaplacení poplatku za užívání dálnic a silnic dálničního typu".
"Směřujeme k tomu, aby se na financování dopravních cest podílel nejen každý daňový poplatník, ale zvýšenou měrou zejména ten, kdo dopravních cest intenzívněji využívá. Po zavedení silniční daně, směřující k tomuto cíli, je od roku 1995 zaváděn i poplatek za užívání dálnic a silnic dálničního typu," řekl k tomu v projevu ve Sněmovně tehdejší předseda vlády Václav Klaus. Výběr zpoplatnění formou nalepovacích známek odůvodnil v únoru 1944 tehdejší místopředseda vlády Jan Kalvoda tím, že "zahraniční zkušenosti ukazují, že zavedení paušálních dálničních nálepek je technicky jednodušší než vybírání mýtného".
Síť dálnic a silnic dálničního typu tehdy v ČR měřila 651,2 kilometru, zpoplatněno bylo 565,9 kilometru z nic. Úseky bez poplatků, celkem 85,3 kilometru, byly především v obcích.
Roční poplatek za používání dálnice byl stanoven u motocyklů a automobilů do hmotnosti 3,5 tuny na 400 korun, u nákladních automobilů o hmotnosti 3,5 až 12 tun 1000 korun a nad tuto hranici 2000 korun. Pokuta za jízdu na dálnici bez nálepky byla stanovena v rozmezí od 500 do 1000 korun.
V roce 1997 vstoupil v platnost nový zákon o pozemních komunikacích, který zavedl i některé změny v dálničních poplatcích. Výši poplatku zachoval s tím, že ji bude moci vláda upravit svým nařízením. Zákon rovněž zprostil placení poplatku motocyklisty, respektive uvádí, že platí vozidla, která mají minimálně čtyři kola.
Cena dálničních známek vydržela do roku 1998, kdy ji vláda zdvojnásobila. Ministr dopravy Martin Říman to odůvodnil i tím, že se dálniční síť rozšířila. "Prostě dálnice jsou komfortní službou, která nemůže být pro své uživatele zcela zdarma", prohlásil Říman. Dodal ale, že výnos z dálničních známek, před zdražením asi miliarda korun ročně, slouží pouze jako doplněk na údržbu silnic a ne na výstavbu nových kilometrů dálniční sítě.
Od roku 2000 pak byly zavedeny i známky krátkodobé, tedy měsíční a desetidenní, později byly například známky dvouměsíční a patnáctidenní, nyní je možné zakoupit krom roční i známku na měsíc či na deset dní. V témže roce se také prudce zvýšil poplatek pro vozidla nad 3,5 tuny, roční na 6000 korun, a pro vozidla nad 12 tun na 12.000 korun.
Pro vozidla do 3,5 tuny byl poplatek 800 korun zachován až do roku 2004, kdy se zvýšil o stokorunu. Další stokorunu museli řidiči připlatit od roku 2008 a pro rok 2010 se platilo již 1200 korun. Současných 1500 za rok platí řidiči vozidel do 3,5 tuny od roku 2012. Postupně se zvýšily i pokuty za jízdu po dálnici bez známky, a to na současných až 5000 korun příkazem na místě (ve správním řízení až 100.000 korun). Stejná pokuta hrozí i za ponechání neplatné známky na skle automobilu.
Těžší vozidla přešla z časového poplatku k výkonovému zpoplatnění. Takzvané mýtné, kdy se platí za počet ujetých kilometrů, hradí kamiony a další vozidla nad 12 tun od roku 2007, vozidla nad 3,5 tuny od roku 2010. Mýtné bylo vybíráno pomocí mýtných bran, od letošního prosince se přešlo na satelitní systém.
V současnosti je síť zpoplatněných dálnic a rychlostních silnic u časového poplatku menší než u mýtného. Vozidla do 3,5 tuny musí platit za zhruba tisíc kilometrů dálnic. Blíží se konec nalepovacích známek, od roku 2021 je nahradí elektronické viněty. Ty budou rovněž vázány na registrační značku auta a motoristé si je budou moci koupit přes internet. Stát vybral loni za dálniční známky 5,16 miliardy korun, které jsou příjmem Státního fondy dopravní infrastruktury (SFDI).
Vozidla nad 3,5 tuny platí mýtné nejen za dálnice, ale i za některé silnice I. třídy, a to zhruba na 1400 kilometrech. Od 1. ledna 2020 se výběr mýta rozšíří na dalších 868 kilometrů silnic první třídy. O dva nové úseky na D1 a D3 se také na 1307 kilometrů zvýší délka zpoplatněných dálnic. Celkem bude dle ŘSD (mytocz.eu) zpoplatněno 2409 kilometrů komunikací. Za celý loňský rok stát na mýtném vybral 10,8 miliardy korun, od roku 2007 kolem 108 miliard korun. Jediným příjemcem mýtných plateb je rovněž SFDI.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
