Armádu a ministerstvo obrany čekají příští rok změny v misi v Afghánistánu, velení misi v Mali nebo další výrazné modernizační projekty za desítky miliard korun. Bude pokračovat nábor nových vojáků i příslušníků aktivní zálohy. Od začátku roku se armáda vrátí ke třístupňovému systému velení a řízení a pokročí také v budování nových jednotek.
Ministerstvo obrany plánuje na příští rok pokračovat v modernizaci armády. Nejvýraznějším tendrem, který by rád úřad pod ministrem Lubomírem Metnarem (za ANO) dokončil, bude pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty. Za největší zbrojní zakázku v historii země obrana zaplatí podle předpokladů přes 50 miliard korun. Ministerstvo nyní posuzuje předběžné nabídky tří účastníků soutěže, po jejich vyhodnocení společnosti vyzve, aby podaly finální nabídku. Vítěze chce úřad vybrat na jaře, do poloviny roku by mohla být podepsána smlouva.
Ministerští úředníci se budou ale příští rok zabývat i dalšími výraznými zakázkami. Ještě na počátku roku by mohla být podepsána smlouva na dodavatele malého letadla pro přepravu vládních činitelů. Metnar řekl, že očekává také dokončení nákupu ručních zbraní, protiraketového kompletu SHORAD, děl ráže NATO nebo terénních vozidel. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty zároveň začne fáze takzvané implementace. "To znamená kompletní implementace zbraní, zbraňových systémů do Armády ČR, to samo o sobě také není jednoduché," řekl.
Již na začátku roku čekají armádu podstatné změny ve struktuře velení. Z dosavadního dvoustupňového systému, který byl zaveden kvůli úsporám před několika lety, se vrátí zpět na systém třístupňový. Rozdělen bude na strategickou, operační a taktickou úroveň. Strategickou bude mít na starosti generální štáb, který se tak bude starat o plánování, rozvoj či o přípravu použití armády. Operační úroveň bude představovat nově vytvořené Velitelství pro operace, které bude velet jednotkám nasazeným v operacích či misích. Pod taktickou úroveň velení budou spadat jednotlivá velitelství pozemních sil, vzdušných sil, teritoria a kybernetických sil a informačních operací.
Pokračovat bude také rozvoj nových jednotek. Na podzim vznikne výsadkový pluk, který postupně nahradí 43. výsadkový prapor, už od ledna budou vytvořeny prapor podpory nasaditelných sil a 533. prapor bezpilotních systémů. Bude pokračovat budování velitelství kybernetických a informačních operací.
V zahraničních misích bude armáda stále nejaktivnější v Afghánistánu. V zemi ale v březnu ukončí ostrahu základny Bagrám a bude se více věnovat výcviku speciálních afghánských sil. Na základnu do Kábulu se také vrátí polní chirurgický tým. Větší pozornost se přesune do Mali, kde v polovině roku česká armáda poprvé převezme velení spojenecké mise. Na starosti bude mít výcvikovou misi Evropské unie. Čeští vojáci zároveň budou pokračovat v ostraze velitelství této mise i výcvikové základny. Vojáci budou i nadále sloužit v Pobaltí či na Sinaji.
Asi 900 vojáků bude také v druhé polovině roku vyčleněno do takzvané evropské battlegroupy, kterou má EU k dispozici pro případ řešení nenadálých krizí.
Vedení ministerstva čeká příští rok boj za další růst rozpočtu na další léta. Vládní koalice slíbila, že do roku 2021 bude ČR vydávat na obranu 1,4 procenta svého HDP. Rozpočet ministerstva obrany by se tak měl zvýšit ze 75,5 miliardy korun, které bude mít k dispozici příští rok, na asi 85 miliard v roce 2021. Podle dalšího slibu by české výdaje na obranu měly v roce 2024 dosáhnout dvou procent HDP. To by ale znamenalo navýšení rozpočtu v letech 2022 až 2024 o asi 50 miliard korun, což odborníci nepovažují za příliš reálné.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
