USA míří v Íránu na 52 cílů, Írán truchlí za Solejmáního

Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi v čele s těmi americkými. V Íránu mezitím statisíce truchlících lidí doprovázely rakev s pozůstatky Solejmáního při smutečních průvodech, na jejichž konci bude úterní pohřeb generála v jeho rodném městě Kermán. V Bagdádu včera dopadly rakety do vládní a diplomatické čtvrti. V blízkosti velvyslanectví USA jedna přistála už v sobotu.

Už tak vyhrocené vztahy mezi Íránem a USA hrozí vyústit v přímou ozbrojenou konfrontaci poté, co v noci ze čtvrtka na pátek USA uskutečnily letecký útok, při kterém byl zabit Solejmání, irácký člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí.

Prezident Trump už oznámil, že USA v případě íránského pokusu o odvetu zareagují "velmi rychle a velmi tvrdě", dnes doplnil, že americká reakce bude "možná nepřiměřená". "Budiž toto VAROVÁNÍM, že když Írán zaútočí na Američany nebo americký majetek, vytipovali jsme 52 íránských míst," uvedl Trump na twitteru a dodal, že některé z cílů jsou velmi důležité pro Írán a íránskou kulturu.

Teherán se ale k odvetě chystá a svůj záměr netají. Představitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza v sobotu prohlásil, že Írán bude Američany trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah. Také Hasan Nasralláh, vůdce vlivné šíitské libanonské organizace Hizballáh, dnes prohlásil, že americká armáda v regionu, včetně základen, na nichž působí, a válečných lodí může být nyní spravedlivým cílem útoků, odmítl ale útoky na americké civilisty. Bývalý šéf revolučních gard Mohsen Rezáí dnes pohrozil, že cílem odplaty se mohou stát také izraelská vojenská centra či město Haifa.

Šéf britské diplomacie Dominic Raab v rozhovoru s BBC řekl, že USA měly v případě atentátu na Solejmáního právo na sebeobranu. Británie rovněž podle agentury AP vyzvala Irák, aby jí umožnil ponechání britských vojáků v zemi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér Boris Johnson se dnes podle Elysejského paláce shodli na tom, že budou společně usilovat o zmírnění napětí na Blízkém východě. O vývoji v regionu budou v pondělí jednat v Bruselu velvyslanci členských zemí NATO.

Agentura AP napsala, že není jasné, kdy Teherán odvetu podnikne a jakou bude mít podobu, je prý však pravděpodobné, že přijde až po skončení třídenního smutku vyhlášeného v Iráku i Íránu.

Irácká vláda, která je blízkým spojencem Íránu, americký úder proti Solejmánímu odsoudila jako útok na svoji suverenitu a kvůli věci se obrací na OSN. Irácký parlament dnes na mimořádné schůzi vládu v nezávazné rezoluci vyzval, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a také aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Většina zástupců sunnitů a Kurdů však parlamentní schůzi bojkotovala. Pro odchod zahraničních vojáků se před poslanci vyslovil i premiér Ádil Abdal Mahdí.

Mezitím se dnes desítky tisíc truchlících lidí sešly ve městě Ahváz na jihozápadě Íránu na smutečním průvodu za Solejmáního. Jeho tělo bylo dnes po sobotním smutečním procesí v Iráku přepraveno do Íránu a poté převezeno do šíitského posvátného města Mašhad na severovýchodě země, kde se u místního mauzolea se šly tak mohutné davy lidí, že znemožnily plánovanou přepravu Solejmáního těla do Teheránu. Zrušena tak byla i pondělní smuteční ceremonie v metropoli s plánovanou účastí celého íránského vedení. Uskutečnit by se však měla modlitba za zesnulého na Teheránské univerzitě a následný smuteční průvod za účasti až milionů lidí.

Íránští představitelé dnes rovněž potvrdili, že země bude pokračovat ve vypovídání jaderné dohody, v níž se v roce 2015 zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí.