Koronavirus dopadá i na životní prostředí. Satelitní snímky nad Evropou už prokázaly úbytek emisí o celou třetinu. Pandemie, která omezila dopravu a průmysl tak na čas vyčistila vzduch. Ovšem na jak dlouho? A lze se ze situace poučit? I o tom jsme se bavili s Miroslavem Šutou, expertem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví.
Pandemie přinesla omezení průmyslu i dopravy. Promítlo se to znatelně do stavu ovzduší nad Evropou?
Satelitní snímky zachycují, jak postupně ta pandemie měla vliv nejdříve v Číně, pak v Evropě a v současné době ukazují snímky pokles znečištění například v Indii nebo ve Spojených státech amerických. Asi nejdramatičtější změny jsou v těch oblastech světech, kde i to znečištění bylo nejvyšší.
A co nad tuzemskem?
Český hydrometeorologický ústav se zaměřil na porovnání hodnot nejvíce dopravně zatížených lokalit v republice. A ukazuje se, že pokud se jedná o oxid dusičitý, který typicky uniká z výfuku automobilů, tak v březnu na těchto lokalitách bylo o 40 procent této látky méně než by se dalo očekávat v porovnání s průměrem za posledních 10 let.
Jaké hodnoty ukazují měření v Plzni?
Problém těch monitorovacích stanic v Plzni je v tom, že nejsou umístěny na vyloženě v těch dopravně zatížených lokalitách. My jsme v loňském roce prováděli vlastní měření na několika desítkách lokalit, právě jsme se soustředili na ta místa, kde je silná doprava. A zjistili jsme, že na některých z nich jsou opravdu vysoké koncentrace toho oxidu dusičitého, ale když jsme měřili vedle monitorovací stanice Plzeň – město a je v blízkosti Mlýnské strouhy, tak to bylo v loňském roce místo, kde ty měřené hodnoty byly nejnižší. Dá se očekávat, že i v Plzni je ta situace okolo frekventovaných silnic je lepší, ale nemáme tady vhodnou měřící stanici na které bychom to mohli prokazovat.
Čím jsou oxidy dusíku tak nebezpečné?
Tam je dlouhodobě známo, že ony dráždí dýchací cesty a můžou způsobovat vyšší výskyt zánětu dýchacích cest. Některé studie také prokázaly, že mohou ovlivňovat imunitu. Mohou ovlivňovat množství bílých krvinek, a to by mohlo mít souvislost i s výskytem infekcí. I proto některé studie ze Spojených států nebo Británie ukazují, že více lidí kteří měli těžký průběh infekce COVID nebo více lidí zemřelo v oblastech, kde dlouhodobě je větší znečištění ovzduší. Čili může to mít souvislost s tím, že oxidy dusíku ovlivňují imunitní systém.
Co vím, tak některá města jdou naproti tomu, aby se tento „lepší stav“ udržel.
Je to tak. Například některá místa v Evropě , ve Francii, Itálii, Německu rozšiřují například cyklopruhy. Je to i z toho důvodu, aby lidé mohli dodržovat doporučovaný odstup. Aby chodci a cyklisté měli více místa. Některá města také připravují posílení městské hromadné dopravy, aby lidé v té dopravě nebyli tak nacpaní. Na úrovni celé Evropské unie se diskutuje hodně o tom, jak nasměrovat tu ekonomickou pomoct na restartování hospodářství. Všechny firmy chtějí nějaké dotace, půjčky, úlevy a podobně a je velký tlak. Už 18 ministrů životního prostředí členských států EU se vyslovili pro to, aby tato pomoc byla ekologicky orientovaná. Existuje takový program, který se jmenuje Zelený úděl (Green Deal) a jeho snaha je využít téhle situace, abychom podpořili technologie, které jsou čistější í a udržitelné.
Je to příležitost, jak změnit i svůj život?
Například v Británii z obavy z onemocnění, že by mohlo zasáhnout a zabít, tak víc než 30 tisíc lidí přestalo kouřit. Čili i když neonemocní, tak určitě to pro jejich budoucí zdraví je pozitivní a určitě si tím prodlouží život. Takže i tohle je příklad, který je hodný následování.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
