Online zážitky zaznamenaly díky karanténě rekordní růst

Kromě videohovorů s blízkými, které uvedlo 75 respondentů, bylo nejpopulárnějším virtuálním zážitkem sledování televize nebo filmů v rámci online předplatného, kterému se věnovaly téměř dvě třetiny Evropanů (58 procent), více než čtvrtina (26 procent) se „účastnila“ online cvičení a 24 procent navštěvovalo ve virtuálním prostoru muzea či jiná zajímavá místa. Podle provedeného průzkumu aktuální situace vedla také k větší štědrosti: za poslední měsíc více než čtvrtina respondentů (28 procent) věnovala prostřednictvím online převodu prostředky na dobročinné účely, přičemž 14 procent uvedlo, že to bylo poprvé, co takto přispěli.

Čas, který lidé po celé Evropě tráví v současné době doma, je vnímán jako příležitost k získání nových dovedností. Téměř dvě pětiny (37 procent) respondentů začaly využívat online bankovnictví, více než čtvrtina (28 procent) se učí, jak dbát o své zdraví a objednávat si léky online, a téměř třetina (31 procent) se s pomocí internetových kurzů učí vařit. Každý desátý člověk se podle průzkumu učí programovat, sedm procent využívá internet k výuce hry na hudební nástroj a 14 procent respondentů si dokonce našlo online kurz kadeřnictví.

„Všichni se snažíme stávající situaci přizpůsobit a s tím pochopitelně souvisí i větší množství internetových nákupů. To se týká nejen základních potřeb, ale také virtuálních zážitků, od sledování filmů po lekce fitness. Těžké časy často vynesou na povrch to nejlepší, co v lidech je. Může nás tak hřát u srdce nárůst počtů těch, kteří v této době věnují peníze na dobročinné účely, stejně jako s potěšením sledujeme, kolik lidí se nově učí využívat internet a možnosti online světa ve svých každodenních životech. Lidé nyní potřebují přístup k digitální ekonomice více než kdy dříve,“ říká Mark Barnett, prezident evropského zastoupení společnosti Mastercard.

Kromě nárůstu množství lidí, kteří na internetu nakupují základní potřeby (o celých 36 procent), se výrazně zvýšil zájem i o další produkty, jako jsou například knihy, které uvedlo 32 procent respondentů, strojky na vlasy (19 procent) nebo činky a podložky na jógu (13 procent).

Z průzkumu dále vyplynulo, že nákupní chování na internetu do značné míry kopíruje chování v reálném světě. Čtyři pětiny (81 procent) těch, kteří v kamenných obchodech vyhledávají slevové akce, jsou ochotni trávit hodiny hledáním nejvýhodnějších nabídek i na internetu a dvě třetiny těch, kteří si v reálném světě zboží spíše prohlížejí ve výlohách, než nakupují, uvedly, že si pravidelně vytvářejí seznamy přání, ovšem ne vždy zboží na nich skutečně koupí. Polovina z nakupujících uvedla, že i na internetu zůstávají věrni značkám z kamenných obchodů.

Valná většina (87 procent) dotazovaných uvedla, že si dává pozor na to, co a kde na internetu nakupují, a 65 procent uvedlo, že mají obavy z toho, že se stanou obětí internetového podvodu. Ve snaze o co nejvyšší míru bezpečnosti při nakupování online se čtyři pětiny (81 procent) evropských spotřebitelů obracejí raději na jim známé prodejce, 80 procent kontroluje ohlasy předchozích zákazníků a třetina (31 procent) nového nebo neznámého prodejce před nákupem kontaktuje.