Zvýšením státního dluhu přes dvoubilionovou hranici ke konci letošního roku stoupne hypotetický dluh na každého Čecha na zhruba 198 300 korun ze 153 500 korun na konci loňského roku. Vyplývá to ze zveřejněných informací. Státní dluh by se měl ke konci letošního roku zvýšit podle MF na zhruba 2,12 bilionu korun. Důvodem je navýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun, který odsouhlasila v pondělí vláda.
Podle ekonomů samotná výše státního dluhu, který by měl ke konci roku překonat dvoubilionovou hranici, není pro finanční trhy ani investory problém. Ti sledují především poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu a ten letos zůstane po 40procentní hranicí. EU požaduje za normálních okolností dluh pod 60 procenty HDP. Problémem je podle analytiků spíše to, že výrazné zadlužování bude pokračovat i v příštím roce.
"Na konci roku 2019 dosahoval státní dluh 1640 miliard korun. V souvislosti se změnou schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun dojde k celkovému meziročnímu nárůstu zadlužení o 481,13 miliard korun. Zbylá část deficitu ve výši 18,87 miliardy korun bude financována ze státních finančních aktiv," uvedlo v pondělí ministerstvo financí.
Vláda v pondělí schválila zvýšení schodku kvůli dopadům šíření koronaviru, a to potřetí od propuknutí pandemie. Před šířením koronaviru byl schodek rozpočtu pro letošní rok naplánován na 40 miliard korun.
"Výše vládního dluhu dva biliony korun nepředstavuje žádnou psychologickou hranici. Investoři se budou dívat na zadlužení k HDP a tento relativní ukazatel letos zůstane pod 40 procenty, což je v porovnání s jinými zeměmi velmi nízké číslo. Za větší problém považuji, že se zadlužování letoškem nezastaví, ale bude v dalších letech poměrně rychle pokračovat," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dodal, že víceleté vysoké schodky nikdy neměly podporu v české společnosti, jejich trvání ale může být návykové a přiblížit zadlužení problémovým úrovním.
"Letošní zvýšení státního dluhu podle nás nebude tím hlavním problémem. Česká republika vstupovala do současné krize s jedním z nejnižších zadlužení v rámci Evropské unie, což vládě umožňuje velmi levně financovat plánované deficity," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Varovným signálem ale podle něj bude pro investory zvýšení deficitu veřejných financí, které by podle plánů MF mělo vzrůst na 9,4 procenta HDP. "To podle naší prognózy letos doposud dosahovala v rámci Evropy pouze Itálie," dodal.
Takto razantní zhoršení veřejných financí se nesmí podle Táborského promítnout do výhledu pro následujících několik let. "MF se přitom ve svých výhledech pro další roky odráží právě od letošního deficitu státního rozpočtu. Takový výhled neprojde bez povšimnutí ani na finančních trzích. Příkladem můžou být naši regionální sousedé," uvedl. Upozornil, že Maďarsko již přišlo o svůj pozitivní výhled u jedné z hlavních ratingových agentur a Slovensko o svůj rating již přišlo. "A to přitom tamní vlády plánují výrazně nižší schodky veřejných financí a jejich ratingové hodnocení je o několik příček horší ve srovnání s Českou republikou," dodal.
"Z pohledu reakce trhů bude patrně důležitější výhled do příštích let, než letošní číslo, které bude ovlivněno mimořádnou situací způsobenou pandemií koronaviru," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Problémem podle něj je, že i v příštích letech budou patrně deficity státního rozpočtu ve vyšších stovkách miliard korun pokračovat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
