Evropský parlament jasně schválil rezoluci kritickou k Babišovi

Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování.

Návrh právně nezávazného dokumentu vyjadřuje politování nad tím, že Babiš stále kontroluje holding Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což podle textu "zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce". Usnesení vychází z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Do textu se promítly i závěry mise členů kontrolního výboru EP, kteří v únoru navštívili ČR.

"Zdá se, že oligarchické struktury skutečně fungují velmi dobře a za poslední dva tři roky prorostly do politiky," podotkl lidovecký člen EP Tomáš Zdechovský, který je jako člen kontrolního výboru spoluautorem usnesení a stejně jako jeho čtyři čeští kolegové z frakce bude hlasovat pro. Cílem europoslanecké mise bylo podle něj mimo jiné poskytnout úřadům doplňující informace k šetření a ne vyvíjet politický tlak na probíhající audit Evropské komise. Babiš, který opakovaně odmítá, že by čelil střetu zájmů, poslaneckou misi kritizoval jako snahu zpolitizovat auditní řízení.

"Rezoluce přichází s vlastními politickými soudy doprostřed jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisi o právním výkladu střetu zájmů," zdůvodnila svůj nesouhlas s textem místopředsedkyně EP Dita Charanzová zvolená za Babišovo hnutí. Na místě není podle Charanzové kromě kritiky českého premiéra ani výzva adresovaná českým úřadům, které podle poslankyně "dělají svou práci podle platných právních předpisů".

Podle šéfky kontrolního výboru Moniky Hohlmeierové mise EP zjistila, že Česko nemá účinný systém odhalováni střetu zájmů a spoléhá na čestná prohlášení politiků. Usnesení proto vyzývá české úřady, aby "bez odkladů řešily tyto systémové nedostatky".

Rezoluci podpoří rovněž čtveřice členů ODS patřících do konzervativní europarlamentní skupiny. "Usnesení se nestaví proti České republice jako zemi, ale upozorňuje na problémy jednoho jejího občana, který je zároveň premiérem. Europoslanci nepovažují za normální, že člověk, který dotace rozděluje, je zároveň nejvíce čerpá," uvedla europoslankyně Veronika Vrecionová, která je stínovou zpravodajkou návrhu. Podle jejího kolegy Alexandra Vondry je "případ Babiš precedens" v tom, jak by měly české úřady v budoucnu bránit možným střetům zájmů politiků.

Poslanci budou kvůli změně programu plenární schůze hlasovat o návrhu rezoluce až dnes večer. Dokument má podporu většiny parlamentních skupin a očekává se jeho hladké schválení. Podílet se na něm budou i tři čeští pirátští poslanci, kteří jsou součástí klubu zelených, jenž debatu o Babišově případu v EP inicioval.

Podle pirátského poslance Mikuláše Peksy je načasování rezoluce důležité s ohledem na to, že dnes začínají lídři unijních zemí jednat o balíku 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), který by si mezi sebe měly rozdělit členské země v rámci postpandemické obnovy ekonomik.

“Měli bychom se starat o to, kam by měly ty peníze zamířit a kdo z nich bude profitovat,” podotkl Peksa s tím, že EK i členské státy by měly zabránit tomu, aby fond financoval podniky skrytě vlastněné vládními politiky.

Hlasování se hodlá zdržet komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, jejíž strana v Česku podporuje Babišovu vládu. "Myslím, že si naše problémy máme vyřešit doma a nemíchat do toho Brusel," zdůvodnila poslankyně své rozhodnutí, k němuž prý dospěla po konzultaci se širším stranickým vedením v Praze.

Dvojice poslanců zvolených za SPD na dotazy neodpověděla. Nacionalistická frakce, do níž patří, však rezoluci podpořit nehodlá.