Ve věku třiadevadesáti letech zemřel ve čtvrtek ráno bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Za války se zapojil do odboje, v roce 1951 byl zatčen, krutě vyšetřován a odsouzen. Během věznění prošel jáchymovskými i příbramskými tábory.
Roman Procházka se narodil 11. května 1927. Jako dítě miloval vážnou hudbu a toužil se stát operním zpěvákem. Za války se zapojil do odboje, i po osvobození pomáhal otci a bratrovi se zpravodajskou činností. V roce 1946 však otec tragicky zahynul. Z úcty k němu nastoupil na vojenskou akademii.
O čtyři roky později už slouží Procházka jako operační důstojník. V té době zároveň spolupracuje s vojenskou skupinou, která předávala informace na Západ. Roku 1951 je zatčen a vyslýchán v takzvaném domečku na Hradčanech.
„Nenechali vás spát, prakticky vám nedali najíst, byla tam příšerná zima, vyslýchali vás od rána do večera a přes noc a tak dál. Ani s výpověďmi člověk mnoho nenadělal. Všechno bylo více méně na stole. Člověk nakonec musel přiznat to, na co byly výpovědi napsány. Na co nebyly, to člověk pochopitelně zatloukl. Nakonec jsem z toho vyšel velmi ‚kavalírsky‘. Měl jsem navržený trest smrti, ale nakonec mě odsoudili k patnácti rokům, co byla ta nejnižší hranice,“ tak vzpomínal Radovan Procházka pro Paměť národa.
Radovan Procházka prošel jáchymovskými a také příbramskými vězeňskými tábory, kde se roku 1954 přidal k tzv. nudlové aféře.
„Situace ze začátku neměla žádný politický podtext. Strava byla čím dál horší, až nám dali jen nudle, a z toho vypukla bouře, že nudle se jíst nebudou. Situace se vyhrotila tak, že na nás poslali vojenskou posádku, která přijela s tankama. Doplatil jsem na to, že jsem odmítal ustoupit, takže i když jsem zpočátku stál na konci, nakonec jsem zůstal stát v první řadě," uvedl.
Za to byl souzen jako organizátor vzpoury a dostal dalších 12 let.
Na svobodu se dostal teprve roku 1964. Sám vzpomínal, že propuštění přišlo nečekaně. „Zastavil jsem se, co bejval Stalin, a tam jsem Praze a Hradčanům slíbil, že to takhle stejně nenechám, že se s tím musí ještě něco udělat," tak popsal své první kroky po opuštění veznice.
Procházka si brzy sehnal místo kulisáka v Národním divadle, kde v různých pozicích vydržel až do revoluce 1989. Po pádu komunismu působil v různých funkcích ve zpravodajských službách: v roce 1990 ve vedení BIS, pak jako ředitel rozvědky ÚZSI a od roku 1993 šéf vojenské rozvědky. Za zpravodajskou činnost od února 1993 do dubna 1994 byl vyznamenán Řádem prezidenta USA. V roce 1997 obdržel od prezidenta Václava Havla Řád bílého lva IV. třídy.
Radovan Procházka zemřel 25. června 2020 ve věku třiadevadesáti let.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
