Výročí justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové včera v Česku připomněly černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, pietní shromáždění i zvukové záznamy z jejího vykonstruovaného procesu vysílané do veřejného prostoru. Portrét Horákové se bude od půlnoci do rána promítat na sídlo KSČM v Praze. Horáková byla oběšena před 70 lety, 27. června 1950. Byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Některé z akcí byly vzpomínkou i na další oběti komunistické totality.
Černé prapory vyvěsily třeba radnice v Plzni nebo Jihlavě a brněnské univerzity. Transparenty s podobiznou Horákové a nápisem "Zavražděna komunisty" se objevily například na budově libereckého krajského úřadu, na objektech některých pražských městských částí, Univerzity Karlovy a na pražském Rudolfinu. Visí také na Národním technickém muzeu a historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, kde si lidé nyní mohou prohlédnout část dopisu, který Horáková napsala před popravou. Její dcera dopis dostala až v roce 1990.
Vyvěšení černých praporů a transparentů iniciovalo uskupení Milada 70: Zavražděna komunisty. Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, při níž rozdává stužky na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory.
Projekce portrétu Horákové na budovu sídla KSČM v ulici Politických vězňů v Praze se uskuteční v době, kdy se Horáková připravovala na smrt a psala poslední dopis svým nejbližším. Skončí v sobotu v 05:35, kdy byla Horáková před 70 lety oběšena. KSČM uvedla, že nebyla požádána o souhlas s projekcí, a poukázala na omluvu z prosince 1989. Na svém sjezdu se tehdy Komunistická strana Československa, předchůdkyně nynější KSČM, omluvila "občanům postiženým neoprávněnými represemi".
Památku politických vězňů pohřbených na hřbitově v pražských Ďáblicích dopoledne uctily více než čtyři desítky lidí. Věnce k památníku položili zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Sněmovny či církve. Řečníci hovořili o nutnosti nezapomenout na oběti režimu i pátrání po totožnosti pohřbených lidí. Odpolední pietní shromáždění u symbolického hrobu na vyšehradském hřbitově zorganizoval Klub dr. Milady Horákové, který dnes ještě umístí v pražské Revoluční ulici tabulku upomínající na historika a novináře Záviše Kalandru popraveného ve stejném procesu jako Horáková. Klub také o Kalandrovi připravil výstavu.
Horákovou připomněli zástupci Univerzity Karlovy u její busty v Karolinu a představitelé Českého vysokého učení technického u pomníku vedle Poslanecké sněmovny. Autentické záznamy z procesu s Horákovou i nahrávka textu jejího dopisu z vězení dnes opakovaně zazněly v pražském metru a z amplionů v pražských ulicích. Vedení pražských komunistů v dnešním stanovisku píše o agresivní kampani zaměřené proti KSČM. Vyvěšení transparentů s nápisem "Zavražděna komunisty" a vysílání v metru je podle něj útokem na jednu z parlamentních stran.
Vzpomínalo se také v bývalé káznici na Cejlu v Brně na akci pod záštitou Jany Kánské, dcery Horákové. Spolek Milion chvilek pořádá po celé zemi dnes a v sobotu zhruba 80 akcí pod názvem Dlužíme to Miladě. Spolek se podílel i na plachtě s nápisem Zavražděni komunisty s fotografiemi obětí politických procesů, který byl dnes vyvěšen na náměstí Svobody v Brně. Podle Paměti národa za komunistického režimu mezi lety 1948 a 1989 bylo spácháno 248 justičních vražd.
Horáková působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Z politických důvodů byla vězněna už za druhé světové války. Po jejím skončení se stala poslankyní za národní socialisty, mandát složila po komunistickém převratu v únoru 1948. O rok později byla zatčena, obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
