Aleš Rod navštívil gruzínskou metropoli Tbilisi kvůli pracovním povinnostem, a tak se rozhodl spojit příjemné s užitečným a věnovat komentář analýze této nádherné země.
ČTĚTE TAKÉ: Gruzie: Tygr, který se pomalu ale jistě probouzí z postsovětské letargie - 1. část
Gruzie nepatří k největším obchodném partnerům České republiky, ale vzájemné obchodní vztahy mají kořeny daleko před Sametovou revolucí. Obrat našeho obchodu s Gruzií je v posledních letech na úrovní 100 miliard Kč ročně, přičemž větší část (v r. 2013 cca 80 %) je tvořena naším vývozem do Gruzie (automobily, strojní technika do zemědělského a energetického sektoru, ale také zbraně). Do ČR jsou importovány především již zmíněné zemědělské produkty, ale také živá zvířata a nerostné suroviny.
Pokud rádi poznáváte nová místa, rozhodně doporučuji Gruzii navštívit. V roce byla Gruzií jednostranně zrušena vízová povinnost pro většinu vyspělého světa, navštívit Gruzii je proto poměrně jednoduché. Letenky se dají sehnat již od 6.000 Kč, ovšem pozor – levné lety přes Kyjev znamenají přelet přes politicky nestabilní území na východu Ukrajiny, což ve světle nedávných událostí rozhodně není bůhvíjaký zážitek. Proto doporučuji spíše využít pohodlného spojení přes Istanbul nebo Vídeň.
Gruzie nabízí širokou paletu turistických požitků – přímořská letoviska, historické památky, gurmánské hody, lyžařské rezorty i překrásnou přírodu. Já mám zatím osobní zkušenost jen s hlavním městem Tbilisi, v němž na vás historické památky opravdu číhají na každém kroku. Není se co divit, město bylo založeno již v 5. století n.l. a, podobně jako v Praze, téměř každý dům v centru města má příběh na celou knihu.
Ze 17 km vzdáleného mezinárodního letiště se do centra metropole s 1,5 miliony obyvatel situované na řece Kura dostanete rychle a relativně levně taxíkem (100- 300 Kč), pro dopravu po městě je možné využít dvě páteřní linky metra, autobusy a také lanovou dráhu. Její použití je fajn. Za 1 GEL (nebo 2 GEL zpáteční jízdenka) vás za dvě minuty vyveze k historickým hradbám pevnosti Nariqala ze 3. století a obrovské soše Kartil Deda (Matka Gruzie), která zhlíží na celé Tbilisi ve stylu Ježíše z Rio de Janeira. Z ochozu je dech beroucí výhled na celé Tbilisi, ale po otočení čelem vzad se na to také na překrásnou botanickou zahradu založenou již v roce 1845. V centru města se v posledních letech prolíná moderní architektura s tou historickou, hlavně na březích řeky Kura. Parky, galerie, kavárny a restaurace s vynikající lokální kuchyní přímo vyzývají k návštěvě, stejně jako kostely a katedrály. Město bylo významným obchodním centrem na hedvábné stezce, z těchto dob pocházejí krásné dřevěné domy s vyřezávanými balkony. na své si přijdou i milovníci barů, diskoték či kasin. Na další s turistických cílů, horu Mtacminda, se dostanete pomocí lanovky podobné té na Petříně. Je tam nejen dominanta města (televizní věž), ale také zábavní park či v mezistanici umístěný panteon, hřbitov významných Gruzínců.
Ihned poté, co proměníte valuty na místní měnu (gruzínská lari; 1 GEL = 12 CZK) nebo ji vyberete s pomocí platební karty (vše funguje, jak má), možná si začnete připadat jako němečtí či američtí turisté v České republice. Gruzie je v porovnání s jinými navštěvovanými metropolemi velmi levná země. Najít a ochutnat opravdu vynikající jídla v restauracích v centru Tbilisi za ceny okolo ekvivalentu naší stokoruny vám nedá žádnou práci, ve fastfoodech se dostanete zhruba na poloviční částku, všudypřítomné pekárny lákají na konzumaci sladkého i slaného pečiva v podobě různě ochucených placek nebo plněných pirohů za pár korun. Navštívit Gruzii a neochutnat místní skvostné víno je skoro zločin – Gruzínci hrdě opakují, že dle mnoha „objektivních“ zdrojů bylo první víno na světě vyrobeno a zkonzumováno právě v Gruzii. Milovníci piva mohou ochutnat jak produkty místních pivovarů a minipivovarů, tak importované mezinárodní značky včetně českých (subjektivně jsem na vývěsních štítech, jídelních lístcích i v obchodech nejčastěji zaznamenal logo Kozla z Velkých Polovic), vše v cenách kolem 20 až 30 Kč. Kuřáci budou nevěřícně kroutit hlavou, když budou za krabičku nejznámějších světových cigaret platit 2 až 2,5 GEL, pouliční stánky ukazují ještě nižší částky. Espresso v místních kavárnách dostanete už od 1 GEL, stejně stojí třeba půllitr Coca-Coly v obchodě. Minerální voda pak polovičku.
Pokud se podvacáté nechcete vydat do Chorvatska nebo Itálie či se nechcete tlačit v zástupech s miliony turistů v Paříži nebo Londýně, rozhodně dejte Gruzii šanci. Přidáte se tak ke zhruba pěti tisícovkám Češek a Čechů, kteří sem ročně zamíří. Ačkoliv zemi a její obyvatele předchází ne úplně pozitivní pověst, rozhodně se jí není třeba obávat. Naopak, Gruzínci jsou velmi přívětivý národ. Vaši vlídnost vám oplatí bezmeznou vřelostí, podezřívavost nebo přezíravost se samozřejmě v jejich očích změní v nedůvěru. Ve Tbilisi nebo západogruzínském Kutaisi (minulá vláda tam přesunula sídlo parlamentu) se dorozumíte anglicky, ve zbytku země je i před napjaté vztahy možné používat ruštinu, byť někteří Gruzínci s vámi začnou komunikovat až poté, co jim naznačíte, že nejste Rusové. :)
Gruzie je krásná a nesmírně zajímavá země. Pokud ji navštívíte, dáte mi za pravdu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
