Školští odborníci se neshodnou v názorech na změny v maturitách

Podle Schejbalové by se v případě neznámkování testů snížila úroveň maturit a pro studenty by zmizel důvod, aby se učili. Může to podle ní také zvýhodňovat maturanty ve školách, které budou u zkoušek hodnotit své žáky lepšími známkami. Připomněla, že AŘG z toho důvodu nesouhlasila ani se změnou zákona, podle které se slohy a ústní zkoušky od příštího jara přesunou ze státní úrovně do škol. Centrální hodnocení těchto částí zkoušek podle ní bylo objektivnější než, když ho budou mít na starosti jednotlivé školy.

Také Soukal vnímá návrh na neznámkování testů jako krok zpět. "Dostáváme se k tomu, že maturitní vysvědčení bude mít opět sníženou výpovědní hodnotu, bude snížena jeho objektivita a srovnatelnost," řekl. Test v jazycích podle něj nemůže ověřovat nepodkročitelnou laťku, protože se týká jen části znalostí. Podobně jako AŘG prosazovala Asociace češtinářů před změnou zákona, aby součástí centrálního hodnocení zůstala i ústní zkouška a sloh.

Naopak Společnost učitelů českého jazyka a literatury v absenci známek z testů problém nevidí, pokud bude zachováno procentuální hodnocení i jasná hranice úspěšnosti. Společnost má výhrady spíš k nastavení ústní zkoušky, řekla její mluvčí Veronika Valíková. Nelíbí se jí, že by se ve školách měly nadále vytvářet seznamy četby ke zkoušení. Podle ní by měli češtináři dostat při tvorbě zkoušky volnější ruku, aby studenti měli důvod víc číst.

Rovněž Zajíčkovi přijde návrh na neznámkování testů v pořádku. Snaha o srovnávání výsledků maturit z různých oborů, jako jsou gymnázia a střední odborné školy, je podle něj nereálná. Podle něj si může každý udělat představu u výkonu absolventa z toho, kolika procent dosáhl. Tuto informaci by podle něj mohly využívat i vysoké školy při přijímání ke studiu.

Podle Schejbalové je dlouhodobě problém v tom, že stejnou státní maturitu dělají žáci z učňovských oborů i z gymnázií. Vhodné by podle ní byly dvě úrovně maturitní zkoušky, a to nižší k ukončení středoškolského vzdělání a vyšší k pokračování na vysokou školu. Politici ale tuto možnost odmítají, dodala.

Podobně odmítavě jako Schejbalová a Soukal se k neznámkování maturitních testů vyjádřil v tiskové zprávě podnikatel a zástupce soukromých škol PORG Martin Roman, který v Londýně absolvoval studium zabývající se efektivním vzděláváním.

Nová úprava vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství, má sladit podobu zkoušek s nedávnou změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol. Testy by se podle návrhu novely vyhlášky měly hodnotit procenty úspěšnosti, o její hranici by rozhodl Cermat. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka by tvořila ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky. Z matematiky se dělá pouze test. Státní maturita se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost.