Personál malých regionálních prodejen se musí v současné době častěji než na jaře vypořádat s vysokou agresivitou lidí, kteří nechtějí dodržovat vládní opatření. Zákazníci v těchto obchodech dělají větší nákupy než obvykle. Prodejci tak čelí většímu tlaku než při první vlně pandemie. Novinářům to sdělil předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Pavel Březina.
Na jaře si podle Březiny lidé pomáhali, byli opatrnější a solidárnější. "Nyní je riziko nákazy výrazně vyšší, spousta zákazníků je naštvaná, někteří odmítají v obchodě nosit roušky," uvedl Březina. Možnosti a kompetence personálu jsou podle něj omezené a více než obvykle musí ke konfliktům se zákazníky přivolávat policii.
Březina dále upozornil, že vysokým rizikem nákazy je personál prodejen ohrožen stejně jako zdravotníci či hasiči v první linii. "Možný vývoj situace jsme předpokládali a předzásobili se ochrannými prostředky i dezinfekcí," řekl spolumajitel jihomoravské sítě prodejen Brněnka Miloš Škrdlík.
Malé prodejny jsou běžně místem rychlých a doplňkových nákupů. Lidé je ale v současné době podle Březiny volí pro hlavní nákupy, především díky tomu, že je mají v docházkové vzdálenosti od domu. Lidé více kupují ovoce, zeleninu, maso a také alkohol.
Ve snaze oslovit nové zákazníky, nebo si loajalitu udržet i mimo krizi, začaly některé regionální obchody nabízet služby běžné ve velkých městech. Například maloobchodní síť COOP spustila v září e-shop.
Nouzový stav už na jaře přivedl do malých obchodů více zákazníků. Zatímco před karanténou tržby v malých prodejnách zaznamenaly meziroční pokles o 0,3 procenta, za nouzového stavu vzrostly o 5,2 procenta, uvedl dříve ředitel pro vztahy s řetězci společnosti Nielsen Lubomír Mechura.
Nezávislý trh prodejen s potravinami a smíšeným zbožím přišel za poslední tři roky o více než 1800 obchodů do 400 metrů čtverečních. Loni jich fungovalo na 12 000, pokles zpomalil. Zaniklo jich 195, meziročně o 62 procent méně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
