Unikátní rekonstrukce neméně unikátní stavby. Cenu Patria Nostra udělovanou za příkladný architektonický počin přispívající k rozvoji venkova letos na jižní Moravě získala renovace historického mlýna v Kuželově na úpatí Bílých Karpat.
Na Slovensko je to coby kamenem dohodil. Stejně tak do “sousedního” Zlínského kraje. Nad Kuželovem v samém srdci mikroregionu Horňácka stojí nevšední stavba. Historický mlýn z poloviny 19. století je unikátem v nejvěrnějším smyslu slova. Jde totiž o jeden z mála dochovaných větrných mlýnů tzv. holandského typu v České republice.
Postaven byl v roce 1842 a celé století sloužil sedlákům z okolních vesnic (moravských i slovenských). Namletou mouku a krmivo pro hospodářská zvířata si z kuželovského kopce odváželi až do roku 1946. Od šedesát let minulého století je kulturní památkou a od roku 1973 ho spravuje Technické muzeum Brno.
Větrný mlýn v Kuželově je národní kulturní památkou. foto: Martin Šeda
A právě brněnská instituce stála za projektem rekonstrukce mlýna v roce 2019. Ta spočívala v sanaci samotné stavby, tedy v „sešití” thlin obvodového zdiva, v opravách vnitřních vápenných omítek a důležitou částí byla i rekonstrukce tesařských prvků mlýna, tedy hlavní hřídele a čtyř lopat.
Rekonstruované dřevěné prvky mlýna pochází z dílny sekernického mistra Josefa Kudrny z Kunžaku. foto: Martin Šeda
„Kuželovský mlýn prošel za našeho spravování už druhou generálkou. Ta první se uskutečnila v sedmdesátých letech, kdy muzeum památku převzalo,” prozradil ředitel Technického muzea v Brně Ivo Štěpánek.
Vedle výměny lopat a hřídele se mlýn dočkal i nové šindelové střechy. „Přeci jen šlo o dřevěné prvky, které podléhají hnilobě a dřevokazným škůdcům,” okomentoval Štěpánek opravu za zhruba 1,7 milionu korun, na kterou přispěl i Jihomoravský kraj.
V přízemí mlýnu se nachází moučnice, v prvním patře mlecí zařízení (na fotografii) a v nejvyšším samotný systém větrného kola. foto: Martin Šeda
Rekonstrukce kuželovského mlýna byla výjimečným počinem nejen z hlediska zachování jeho funkčnosti (zařízení může v případě větrného počasí kdykoliv začít s mletím zrn na jemnou mouku), ale i způsobem, jakým byla provedena. Postaral se o ní jeden z posledních zástupců dříve tradičního, dnes už téměř zapomenutého řemesla - sekerník Josef Kudrna.
Součástí areálu je i hospodářská budova z roku 1910, kde sídlí muzeum horňáckého života. foto: Martin Šeda
„Sekernictví se u nás dědí z generace na generaci. Při opravách, jakou byla například práce na kuželovském mlýně, používáme tradiční postupy, s jakými pracovali i sekerníci v dobách, kdy byl mlýn postaven,” prozradil Kudrna. Hlavní roli tak hrála sekera, dláto nebo ocelový hoblík zvaný šrupák.
Ocenění za zdařilou rekonstrukci si pak z rukou krajského radního Tomáše Soukala převzal i projektant Bořivoj Hložek. „Prioritou Jihomoravského kraje je podpora památek, u nichž je ohrožena střecha nebo celková statika. Živá kultura je sice velmi důležitá, důležitější však je, aby stály historické kulturní památky. Doufejme, že to bude prioritou i pro novou koalici v době, kdy budou zákonitě muset kvůli koronaviru přijít škrty v rozpočtech,” svěřil se Drbně jihomoravský radní Soukal.
Ve stavení žila rodina mlynáře Kašíka. Před vybudováním usedlosti žily mlynářské rodiny v přízemí samotného mlýna. foto: Martin Šeda
U předání ocenění byl i filmový a televizní režisér Jiří Adamec s manželkou, herečkou a moderátorkou Janou. „Patria Nostra je o ocenění za tvůrčí počiny na českém venkově, o kterých se málo ví a jsou málo vidět. A my jsme moc rádi, že jsme u toho, když se oceňují lidé, kteří se zasloužili o pečování krás, kterými český venkov oplývá,” uzavřeli Adamcovi.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
