Poslanec ANO Pustějovský navrhl vyšší podíl bioetanolu v benzinu

Dodavatelé pohonných hmot musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty. Motorové nafty se poslancův návrh netýká. Protože Pustějovský dnes nebyl přítomen, formálně se k jeho návrhu přihlásil jeho stranický kolega Josef Kott. Poslancův návrh také počítá se zvýšením minimálního podílu biosložky pro průběžné uvádění benzinu v průběhu roku z 2,9 na 7,6 procenta.

Poslanec Pirátů Radek Holomčík naopak předložil návrh na zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Od 1. ledna 2022 by se povinný podíl snížil na polovinu a od 1. ledna 2024 by se přimíchávání zrušilo zcela.

Pustějovského návrh souvisí se zaváděním paliva E10, tedy benzinu až s deseti procenty etanolu. S výraznějším nasazením tohoto benzinu se podle poslance dlouhodobě počítá, a to jak z hlediska dodavatelů paliv s ohledem na plnění emisních dílů, tak i z hlediska státu. "Trh s pohonnými hmotami byl na širší uplatnění uvedeného motorového benzinu dlouhodobě připravován," uvedl poslanec v důvodové zprávě.

Mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václav Loula sdělil ČTK, že zavedení E10 na českém trhu vyvolala ekologická legislativa v rámci EU a transponování evropských předpisů pro životní prostředí, které stanovují cíle ve snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v dopravě.

Uvedl také, že automobily vyráběné podle normy EURO 4, která vstoupila v platnost v roce 2005, jsou již homologovány na benzin s deseti procenty biolihu. Například v případě automobilky Škoda Auto vyhovují tomuto benzinu všechna její auta vyrobená od roku 2002. Loula také poukázal na to, že nesplnění povinnosti přidávat povinné minimální množství biosložky zákon trestá. Automobilový benzin E10 se již v prodává řadě zemí, například Německu, Slovensku, Francii nebo Maďarsku, dodal.

Poslanec Pustějovský působí jako člen představenstva společnosti DEZA z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl v minulost nynější premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, než ho převedl do svěřenských fondů.

Vládní předloha, do níž chtějí poslanci vložit své pozměňovací návrhy, neobsahuje novelu zákona o ochraně ovzduší. Jde o novelu zákona o nouzových zásobách ropy. Novela stanoví, že potřebná výše nouzových zásob ropy se má nově přepočítávat k 30. červnu, a nikoli jako dosud k 31. březnu.

Hospodářský výbor doporučil vložit do zákona ustanovení, že nouzové zásoby ropy je možné skladovat na území jiného členského státu EU jen se souhlasem vlády. Naopak skladování zásob ropy jiného členského státu v tuzemsku by vyžadovalo souhlas ministerstva průmyslu.

Nouzové zásoby spravuje Správa státních hmotných rezerv. Jejich výše musí odpovídat nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku. Evropská směrnice ukládá členským státům udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů pro případ krizí nebo například zastavení dodávek ropy. Posunutí data výpočtu má podle vlády především zvýšit přesnost výpočtu ročního závazku na držení nouzových zásob ropy a ropných produktů díky prodloužení doby zpracování statistických údajů za předchozí kalendářní rok.