Krematoriím ve většině krajů zatím kapacity postačují, i když zesnulých je nyní proti běžnému stavu více. Nárůst počtu mrtvých někde řeší dvousměnným provozem, ve Zlíně uvažují o třetí směně. Výjimkou je Moravskoslezský kraj, kde pohřební služby evidují víc zesnulých, než jsou schopny spálit. Na sto procent kapacity pracuje krematorium Vysočanské zahrady na Chomutovsku, vypomáhá mu Most a Mělník. V ostatních krajích se provozovatelé v anketě shodli, že na přelomu října a listopadu byla situace horší. Čekají, co přinesou další týdny.
Situací v Moravskoslezském kraji se dnes zabýval i Ústřední krizový štáb na žádost hejtmana Ivo Vondráka (ANO). Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) po zasedání řekl, že pracovní skupina do pátku vypracuje vytíženost krematorií v celé republice. Na severu Moravy je podle něj situace nejhorší, v ostatních krajích sice kapacita překročena není, ale někde je vysoko vytížena. Největší volné kapacity jsou podle něj v Praze.
Podle pražské radní Mileny Johnové (Praha Sobě) je kapacita krematorií v Praze dostatečná. Vytížena jsou z 80 procent a pracují na jednu směnu. "Rezervu máme velkou, alespoň 120 procent, ale samozřejmě doufáme, že nebude potřeba," řekla.
Krematorium Ostrava, jediné v Moravskoslezském kraji a největší v Česku, zpopelňovalo měsíčně v průměru 950 až 970 zesnulých, v posledních měsících je to o 60 procent víc. Kvůli skladování zvýšeného počtu zesnulých krematorium podle ředitele Ivo Furmančíka už v listopadu přistavělo dodatečné chladicí zařízení a nyní přidalo dva mrazicí kamiony. Vicepremiér Hamáček dnes uvedl, že se chystá převoz 50 těl z Moravskoslezského kraje do Hustopečí na jihu Moravy.
Na sto procent kapacity ve třísměnném provozu pracuje krematorium Vysočanské zahrady na Chomutovsku. "Výhledově máme v plánu koupit další pec," řekl dnes ekonom krematoria Jiří Klůfa. Krematorium zatím svou práci stíhá. V několika případech vypomohlo Vysočanům krematorium v Mostě.
"Občas pomáháme, protože jsou Vysočany hned vedle nás," řekl Karel Paťava z mosteckého krematoria. Vysočanům vypomáhá mělnické krematorium, které má zatím část kapacity volnou. V provozu je ale 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. V mělnickém krematoriu jsou dvě pece, jeden žeh trvá průměrně 55 minut, záleží na hmotnosti zemřelého. Krematorium vypomáhá také Táboru. To koncem roku nefungovalo, ale nyní už je v provozu, řekla ředitelka českobudějovického pohřebního ústavu Kateřina Vrbová.
Krematorium v Jaroměři, které je jediné v Královéhradeckém kraji, v současnosti zpopelňuje zhruba o 50 procent zesnulých více oproti normálu. Na 80 až 90 procentech své kapacity je od listopadu, řekl ředitel František Fischer. Kapacitu má 600 těl měsíčně, za běžného stavu spálí zhruba 300 zesnulých měsíčně. "Běžně jedeme na jednu pec, nyní máme zapnuté obě pece," řekl Fischer.
Ve Zlíně je podle ředitele společnosti Pohřebnictví Zlín Milana Macury situace stabilizovaná. "Zvládáme to, v říjnu počet zesnulých stoupnul, teď je to stejné, držíme se pořád na horní hranici, ale stabilizovalo se to," řekl Macura. Společnost musela personálně posílit. "Jedeme na dvě směny, zvažujeme třetí, pokud by to bylo potřeba," řekl Macura.
Dvousměnný provoz zavedlo kvůli většímu počtu pohřbů Pardubické krematorim. V průměru zajišťovalo v tomto období 450 žehů měsíčně, v prosinci jich bylo 613. Kapacita zařízení ale zatím postačuje. Podle mluvčí společnosti Služby města Pardubic Kláry Sýkorové se v současnosti do Pardubic nevozí těla zesnulých z jiných krajů, mrazící boxy ani jiné technologie se doplňovat nemusely.
V jediném krematoriu v Kraji Vysočina, v Jihlavě, je nyní počet žehů standardní. "Jedeme na jednu směnu a je to v podstatě běžný provoz, ale očekáváme, že v nejbližších dnech se nápor zvýší," řekl mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek. Krematorium podle mluvčího nabídlo výpomoc přetíženému ostravskému krematoriu. Míst pro uložení těl má celkem 50.
Pomoc nabídlo i krematorium v Klatovech, které se řadí mezi největší v zemi. "Jsme na 70 procentech a zbytkem můžeme vypomoci," uvedl ředitel Technických služeb města Klatovy Peter Pošefka. Úmrtnost je podle něj v kraji vyšší, ale zatím to zvládají bez problémů. Zatím nikdy nebyla místa naplněná, protože spálení těl se musí provést podle zákona do sedmi dnů od úmrtí. "Příjem zesnulých je opět značný, zaměstnanci provádějí kremace i o víkendech," dodala ředitelka plzeňského krematoria Kateřina Šneberková. Kapacita plzeňského krematoria je zhruba 20 těl denně a vzhledem k technickému stavu pecí může kremace provádět pouze v jedné směně.
Dostatečnou kapacitu má i liberecké krematorium, nejstarší v ČR. Pomoc nabídlo ostatním krajům. "Zatím se na nás nikdo neobrátil," uvedla mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová. Vyšší počet mrtvých, ale dostatek kapacit hlásí i krematoria z Karlovarského, Olomouckého a Jihočeského kraje.
Provozovatelé krematorií se shodli, že situace byla horší na přelomu října a listopadu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) už dřív označil covid za hlavní důvod zvýšené mortality, data ale ukázala nárůst i z jiných důvodů. Podle statistik bylo nejvíc obětí covidu na přelomu října a listopadu. Denně tehdy s covidem umíralo přes 200 lidí, nyní je obětí do 150 denně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Je to sice morbidní, ale hamajda se konečně dočkal svých toužebně očekávaných mrazáků. Ale prosím, v žádném případě jeho hibernaci!
VĚDECKÁ RADA KE COVIDU-19. (Psáno srozumitelným jazykem pro veřejnost).1. Co je to teorie spontánního řádu ? Vědecká materie předložená lidstvu nositelem Nobelovy ceny F.A.Hayekem. Spontánní řád je to JEDNO, z čeho všechno uspořádané ve vesmíru pochází, a na Zemi zejména, co všechno uspořádává dlouhodobě k lepšímu. Také jejich vzájemnými replikacemi. 2. Co je to první živá buňka ? Je to spontánní řád ! Je to život sám.3. Co je to lidské tělo ? Spontánní řád, jako všechny spontánní řády, se svými sebepořádacími, sebezáchovnými a seberegulačními vlastnostni a účinky, tady imunitním systémem. 4. Co je to zvířecí virus ? Spontánní řád se svými, již vyjmenovanými, účinky a vlastnostmi.5. Co je to covid-19 ? Je to evoluční vtělení spontánního řádu jistého druhu zvířecích virů, zřejmě netopýřího, do spontánního řádu lidského těla tak nešťastné, že jeho přítomnost a inkubace v těle likviduje prvky spontánní řádu lidského těla, tedy plíce, ledviny na co jen pomyslíme. Covid-19 umí "ošálit" imunitní systém lidského těla a k jeho aktivování horečkou, jako vždy u viróz, dojde pozdě. To u starších a nemocných lidí může vést ke smrti. Zvláště, když žijí s horečkami třeba týden.6. Jak zabránit covidu-19 ve jmenované replikaci, tedy infikování těla ? Velmi jednoduše. Musíme k prvnímu bodu inkubace co nejblíže. Nesmíme lidi vést k vyhledávání tzv. příznaků. To je už nemoc a to je už "vědecká" vražda z omylu a u čekajících na ně a napadených covidem nevědomá sebevražda. 7. Co tedy uděláme ? Snažíme se zachytit známý pocit "něco na mě leze" a okamžitě měříme teplotu. Už při 36,8 se těla zaptáme ohřátím zvenčí oblečením, zda mu něco není. Když ohřívání odmítne, je v pořádku, když ne, ohříváme tak dlouho, až řekne dost. Už zvedlo teplotu krve a ta aktivovala imunitní systém a ten vetřelce vyhledal a zničil. V době covidové známe jen covid, žádné nachlazení a chřipky. Tak k věci přistupujeme. Trvá to tak půl hodiny až 3.Na závěr ubezpečuji, že tato metoda je vědecká, velmi bezpečná, rychlá, úspěšná, jednoduchá a prakticky zadarmo. Takto totiž aktivuje horečka imunitní systém u běžných nachlazení a chřipek, bohužel však pozdě. Lidé chodí s horečkami a myslí si, že je to přejde. Skoro nikdy nepřejde a oni musejí do postele. Když teplotu těla vyvoláme v předstihu popsaným umělým způsobem, aktivujeme imunitní systém včas a ten si vždy poradí. Vždyť viry jsou namnožené ještě málo. Povrzuji to 40-letou osobní zkušeností na všemožné virózy. Vždy to zabralo, i na covid-19. PANDEMIE JSOU VĚCÍ VRCHOLNĚ INDIVIDUÁLNÍ, NE PRIMÁRNÉ SPOLEČNOU !!!
