Šance na úspěch vznikajícího politického hnutí, za kterým stojí iniciativa Chcípl PES, závisí mimo jiné na vývoji situace v nejbližších měsících nebo na schopnosti vytvořit funkční organizační kostru. Na dotaz to uvedl politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Musí také najít schopného lídra. Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy hnutí, které v sobě naakumuluje naštvanost či frustraci lidí vyvolanou koronavirovou pandemií a jejími důsledky, ve volbách zabodovat může. I podle Kopečka má takto zaměřená strana šanci prorazit, nyní je to ale nejisté.
Zakladatelé iniciativy Chcípl PES, která sdružuje podnikatele nesouhlasící s protiepidemickými opatřeními vlády, budou dva týdny jezdit po nově vznikajících buňkách v Česku a diskutovat se svými členy o programu vznikajícího politického hnutí. Se zájemci chtějí mluvit o tom, co by se v něm mělo objevit. "Zatím se zaměřujeme na zdravotnictví, obnovu hospodářství a podnikání, školství a ekonomiku a k těmto oblastem sháníme odborníky," uvedl dnes zakladatel hnutí Jiří Janeček. Zasáhnout chce do podzimních voleb.
Šance na úspěch podle Kopečka závisí na několika faktorech. Prvním je vývoj koronavirové situace v nejbližších měsících. "Pokud stávající vysoká nespokojenost se schopností vlády pomoci podnikatelům v těžké situaci bude trvat, udrží se podhoubí pro úspěch podobné formace ve volbách v říjnu 2021," uvedl. Za důležité považuje také vytvoření funkční organizační kostry. "Na rozdíl od hnutí nekandidujícího ve volbách a protestujícího čas od času na náměstí je tady potřeba vytvořit kandidátky ve 14 krajích a nachystat volební kampaň, což je přece jenom výrazně náročnější," doplnil Kopeček.
Potřeba je podle něj též schopný lídr. Kopeček si není jistý, jestli se někdo takový v iniciativě nachází. "Poslední faktor je konkurence. Nespokojenost s vládními opatřeními vyjadřuje většina opozice, která má proti nové iniciativě výhodu stabilního a dlouhodobého politického zázemí," poznamenal. Celkově podle něj nová takto zaměřená strana určitou šanci prorazit má, ale v tuto chvíli je to nejisté.
"Hnutí, které v sobě nějak naakumuluje naštvanost či frustraci lidí vyvolanou pandemií a jejími důsledky, ve volbách zabodovat samozřejmě může. Záleží ale na tom, kdo bude za takové hnutí vystupovat, kolik sežene peněz na činnost, jaký postoj zaujmou etablované strany a podobně. Zatím je to tedy jen potenciál, který se již snaží podchytit třeba Václav Klaus starší," uvedl Mlejnek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
VĚDECKÁ RADA KE COVIDU-19. (Psáno srozumitelným jazykem pro veřejnost).1. Co je to teorie spontánního řádu ? Vědecká materie předložená lidstvu nositelem Nobelovy ceny F.A.Hayekem. Spontánní řád je to JEDNO, z čeho všechno uspořádané ve vesmíru pochází, a na Zemi zejména, co všechno uspořádává dlouhodobě k lepšímu. Také jejich vzájemnými replikacemi. 2. Co je to první živá buňka ? Je to spontánní řád ! Je to život sám.3. Co je to lidské tělo ? Spontánní řád, jako všechny spontánní řády, se svými sebepořádacími, sebezáchovnými a seberegulačními vlastnostni a účinky, tady imunitním systémem. 4. Co je to zvířecí virus ? Spontánní řád se svými, již vyjmenovanými, účinky a vlastnostmi.5. Co je to covid-19 ? Je to evoluční vtělení spontánního řádu jistého druhu zvířecích virů, zřejmě netopýřího, do spontánního řádu lidského těla tak nešťastné, že jeho přítomnost a inkubace v těle likviduje prvky spontánní řádu lidského těla, tedy plíce, ledviny na co jen pomyslíme. Covid-19 umí "ošálit" imunitní systém lidského těla a k jeho aktivování horečkou, jako vždy u viróz, dojde pozdě. To u starších a nemocných lidí může vést ke smrti. Zvláště, když žijí s horečkami třeba týden.6. Jak zabránit covidu-19 ve jmenované replikaci, tedy infikování těla ? Velmi jednoduše. Musíme k prvnímu bodu inkubace co nejblíže. Nesmíme lidi vést k vyhledávání tzv. příznaků. To je už nemoc a to je už "vědecká" vražda z omylu a u čekajících na ně a napadených covidem nevědomá sebevražda. 7. Co tedy uděláme ? Snažíme se zachytit známý pocit "něco na mě leze" a okamžitě měříme teplotu. Už při 36,8 se těla zaptáme ohřátím zvenčí oblečením, zda mu něco není. Když ohřívání odmítne, je v pořádku, když ne, ohříváme tak dlouho, až řekne dost. Už zvedlo teplotu krve a ta aktivovala imunitní systém a ten vetřelce vyhledal a zničil. V době covidové známe jen covid, žádné nachlazení a chřipky. Tak k věci přistupujeme. Trvá to tak půl hodiny až 3.Na závěr ubezpečuji, že tato metoda je vědecká, velmi bezpečná, rychlá, úspěšná, jednoduchá a prakticky zadarmo. Takto totiž aktivuje horečka imunitní systém u běžných nachlazení a chřipek, bohužel však pozdě. Lidé chodí s horečkami a myslí si, že je to přejde. Skoro nikdy nepřejde a oni musejí do postele. Když teplotu těla vyvoláme v předstihu popsaným umělým způsobem, aktivujeme imunitní systém včas a ten si vždy poradí. Vždyť viry jsou namnožené ještě málo. Povrzuji to 40-letou osobní zkušeností na všemožné virózy. Vždy to zabralo. I na covid u mně i u jiných lidí, covid přeživších. U mně řízeně za 3 hodiny, a u nich náhodou a za týdny. PANDEMIE JSOU VŽDY PŘEDNOSTNĚ VĚCÍ INDIVIDUÁLNÍ, NE KOLEKTIVNÍ !
