Vláda projedná dnes dvě varianty možného navýšení náhrady mzdy lidí v karanténě. Buď by mohli podle návrhu dostávat k nemocenské příspěvek do 370 korun za den podle svého příjmu, nebo by se mohla nemocenská dočasně zvednout ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová. Šéf strany Jan Hamáček je přesvědčený, že se kabinet dnes dohodne.
"Máme jednu z nejnižších nemocenských mezi vyspělými zeměmi. Dlouhodobě se ukazuje, že je to jeden z hlavních důvodů, proč lidé odmítají jít do karantény a izolace a nenechávají se testovat," uvedla Maláčová.
O vyšší náhradě mzdy pro lidi v karanténě jednala vláda už loni, zatím se nedohodla. Bez dohody skončilo před týdnem i jednání celostátní tripartity. Shodu pak měl do konce minulého týdne najít tripartitní tým. Jednotný postoj ale stále není. Odbory dál prosazují dočasné zvýšení nemocenské, tedy nejen pro lidi v karanténě, ale i pro nemocné s covidem a s ostatními chorobami. Zaměstnavatelé se kloní spíš k příspěvku pro lidi v karanténě, žádají ale hlavně podporu testování ve firmách a rychlé očkování.
Podle Maláčové se nyní jako nejpřijatelnější kompromis rýsuje příspěvek na den. K nynější náhradě 60 procent redukovaného průměrného příjmu by zaměstnavatel vyplácel nejvýš deset dnů až 370 korun za den, a to podle výše výdělku. Při zvýšení nemocenské na 90 procent základu příjmu by lidé do určitého výdělku dostávali 81 procent čistého, uvedla Maláčová. O výdaje by si v obou návrzích firmy snížily sociální odvody. Pokud by bylo v karanténě 50 tisíc lidí, příspěvek by měsíčně vyšel nejvýš na 185 milionů korun. Vyšší nemocenská by za měsíc stála 2,3 miliardy.
Někteří politici, ekonomové, experti na sociální problematiku i odbory poukazují na to, že kvůli propadu příjmu se lidé nechtějí nechat testovat, aby případně s potvrzeným covidem nemuseli do izolace. Lidé s pozitivním testem zase nehlásí své kontakty, aby je neposlali do karantény. Testování a trasování vidí odborníci jako cestu z plošných uzávěr, než skončí očkování.
"Není možné, abychom si hráli na to, že nám funguje trasování a chytrá karanténa v situaci, kdy v některých krajích udávají trasovaní 0,25 kontaktu na osobu, to ukazuje na zásadní problém," uvedl Hamáček. Řekl, že je přesvědčen, že se ve vládě dnes najde konsensus. Podle Maláčové by se pak zákon mohl projednat v Parlamentu zrychleně a platit by mohl od 1. března.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v Česku v lednu 255.273 nakažených s potvrzeným koronavirem. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala za první letošní měsíc 76 825 karanténních e-neschopenek. Ministerstvo zdravotnictví už dřív uvedlo, že nakažení hlásí v průměru méně než jeden kontakt.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
