Nejvíce se loni dívali na televizi v regionu Maďaři a Poláci. Denní sledovanost v Maďarsku se zvýšila ze čtyř hodin 39 minut na téměř pět hodin, v Polsku se zvýšila o dvě procenta na čtyři hodiny 23 minut. České domácnosti jsou na čtvrtém místě za Slovenskem s nárůstem doby u obrazovek o osm procent na tři hodiny a 41 minut. Vyplývá to z analýzy zastupitelství Atmedia.
Podobným tempem jako v Česku se zvýšila doba strávená u televize i na Slovensku, kde dosáhla čtyř hodin a 17 minut.
Podle Asociace televizních organizací byla televizní sledovanost v Česku loni nejvyšší za 24 let peoplemetrového měření. Lidé starší 15 let strávili před obrazovkou průměrně tři hodiny a 59 minut, což je nárůst o 43 minut. Výrazně se zvýšila také odložená sledovanost. Vývoj ovlivnila mimo jiné pandemie koronaviru, kdy lidé trávili více času doma.
Televizní sledovanost rostla loni v České republice i v okolních státech u všech věkových skupin diváků. Zatímco v Polsku vzrostla především u nejstarších diváků nad 55 let, v ČR nejvíc u diváků ve středním věku.
Pro většinu zemí dál platilo, že se na TV více dívaly děti. V České republice vzrostla sledovanost televize u dětí ve věku čtyři až 14 let o šest procent. Ještě výraznější nárůst zaznamenalo Slovensko, o 12 procent, a dětští diváci tam strávili sledováním televize v průměru dvě hodiny a 50 minut denně. Přibližně stejnou dobu trávily před televizními obrazovkami také děti v Maďarsku.
Vedle zpravodajských pořadů, se kterými trávili televizní diváci v předchozím roce mnohem více času než předtím, neboť jim poskytovaly nové informace o celosvětové pandemii a přijatých vládních opatřeních, se zvýšenému zájmu těšily tematické stanice zaměřené na filmy, seriály nebo dokumenty.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
