Svého času byste na trhu nenašli levnější vůz, než byl právě Trabant. Například v roce 1977 stál v Mototechně základní model 601 zhruba 36 500 korun. Nejrozšířenější Škodovky byly o několik tisíc dražší, ale Trabant byl přesto žádaný, a to zejména z důvodu užitných vlastností, neboť provedení Universal umožňovalo vytvořit až 1,5 metru krychlových prostoru pro náklad či zavazadla. Není tak divu, že se stal rázem velmi populárním a v Německu se na vysněný automobil čekalo i jedenáct let. Nic však netrvá věčně. Poslední model toto legendárního vozu sjel z linky v saském Zwickau přesně před 30 lety.
Namodralý dým valící se z výfuku a karoserie z duroplatu, tedy z odpadní směsi bavlny a pryskyřice. Trabant se rychle dočkal i nelichotivých přezdívek jako je „splašené trsátko“ nebo „bakeliťák“. Tak či tak, stále se jednalo o nejdostupnější automobil, o čemž svědčí i počet vyrobených kusů. Prvních 50 prototypů modelu P50 vyjelo z výrobní haly ve Zwickau 7. listopadu 1957. Číslovka vyrobených Trabantů ve všech možných provedeních se nakonec zastavila na neuvěřitelných 3 096 099 kusech.
V roce 1982 se ke svému prvnímu vozu dostal i Pavel Křovák. Postupem času se stal členem plzeňského Trabantklubu, který je největším v republice. K jednomu vozu během let přibyly další a nyní provozuje i muzeum nazvané „Příběhy dvoutaktů“.
„Ačkoli na první pohled vypadal Trabant pořád stejně, tak pod tou kapotou se mnohé změnilo. Nešlo jen o to, že se změnilo palubní napětí ze šesti na 12V. Ale Trabant v 80. letech dostal například elektronické zapalování, které bylo nesmírně spolehlivé a také pomohlo snížit spotřebu. Změnily se i přední poloosy, kdy praskající homokinetické klouby nahradil stejnoběžný kloub. Auto mělo každý rok nějaké novinky. Dokonce se říká, že za celou dobu výroby měl Trabant 1200 dílčích zlepšení,“ popisuje sběratel.
Produkce se neustále zvyšovala. Z původního jednosměnného provozu se stala nonstop výroba. Koncem 60. letech se sice na rýsovacích prknech objevily i nové modely, ale finanční situce neumožňovala žádné výraznější změny. Do sériové výroby se tak nedoslal ani prototyp Trabant P603.
Nepřipomíná vám tento prototyp slavný Volkswagen Golf? Fofo: favcars.com
„Typ 603 byl tak pokrokový, že dokumentaci k realizaci využil Volkswagen na vznik legendárního Golfa. V 70. letech se rozběhla spolupráce se Škodou, ale z finančních důvodů byla zastavena. V roce 1980 byl zkonstruován Trabant s tříválcovým litrovým diesel motorem se spotřebu tři litry nafty na 100 km, do výroby se ale nedostal. Zkoušely se i vozy s wankel motorem a různými modernizovanými karoseriemi, marně,“ pokračuje Křovák.
I přes nepřetržitou výrobu Trabant za konkurencí technologicky zaostával. Za socialismu ale lidé neměli moc na výběr, není tak překvapením, že při změně poměrů ve východním bloku začal zájem o Trabanty upadat.
„Výrobní linka byla stále stejná. Nebyla to nová továrna, ale historické haly firmy Horch. Auta se dělala ručně, nebyla žádná automatická výroba. Přesto vyráběli 160 tisíc Trabantů ročně a stejně se na ně v Německu čekalo několik let. Věřím tomu, že kdyby jich vyrobili čtvrt milionu, tak je prodali. Možná i ta čekací doba pak ty lidi odradila. U nás to až takový problém nebyl, spíš si lidé počkali na kombíka. Ta poptávka opadla až po změně režimu, kdy se sem začaly dostávat vozy ze západu,“ vysvětluje Křovák.
Značku nezachránila ani velká změna na konci 80. let, kdy výrobce zabudoval pod kapotu čtyřtaktní motor z Volkswagenu Polo o objemu 1,1 litru. Nádrž se tehdy přesunula dozadu a řidič už nemusel při tankovýní otevírat kapotu.
Poslední model už disponoval čtyřdobým motorem. Dovoz do ČSSR byl však ukončen v roce 1985 a o nový model již Mototechna nejevila zájem. Byl tak exportován už jen do Polska a Maďarska. Definitivní konec pro výrobu Trabantů znamenal 30. duben 1991. Dnes už je toto vozítko hlavně sběratelskou vášní.
„Nemyslím si, že s odchodem starší generace ta auta zmizí ze silnic. Na akce s námi jezdí rodiny, kde to auto je rodinným klenotem. Je to auto po dědečkovi, pak ho odjezdí syn a zdědí jej vnuk. Je to už člen rodiny a auto s duší,“ myslí si sběratel.
Oficiálně poslední bakeliťák sjel z výrobní linky přesně před 30 lety. Zbrusu nový vůz ale se zrodil během koronavirové pandemie v garáži nejstaršího dochovaného statku v Plzni Lobzích, kde právě najdete i muzeum.
„Značka Trabant byla v době Mototechny nejlépe zásobovanou na našem trhu. I v tom roce 1990, kdy ta výroba dobíhala, nakoupila Mototechna několik tisíc karoserií pro majitele Trabantů, aby nemuseli vyvařovat staré skelety. Toho využil i jeden můj kamarád ze severních Čech. Prostor, kde měl karoserii uloženou, ale musel časem uvolnit, tak mi ji nabídl,“ vzpomíná Křovák.
Do sestavování vlastního auta se ale vrhl až za bezmála dvacet let. Dříve na to zkrátka nebyl čas. Nyní, když museli muzeum uzavřít, mohl se svému projektu naplno věnovat. Postupně tak během necelých dvou měsíců dal dohromady staronový vůz. Využil přitom hlavně nepoužité originální díly.
„Bylo nutné natáhnout elektroinstalaci, mechanické skupiny ( brzdy, pérování, řazení, palivovou soustavu, chlazení, osvětlení), pohonnou jednotku a ovládání včetně interiéru. Bylo to zajímavé odreagování v době vládních omezení. Vůz bude unikátním exponátem muzea a návštěvníci ho budou moci spatřit při prohlídkách či mimořádných výstavách. “ dodává závěrem sběratel.
Dnem 30.4. se ostatně všechny trabanty stávají veterány "youngtimery", neboť podle současných regulí se vozidlo v původním stavu stává historickým, pokud od jeho vyrobení uplyne 30 roků.
Výročí ukončení výroby si chtějí členové Trabantklubu připomenout v létě programem pro veřejnost v areálu DEPO 2015. Kromě výstavy vozů si budou moci návštěvníci poslechnout i přednášku cestovatelky Peggy Kýrové, která se sama vydala s Trabantem na výpravu až na vzdálený Nordkapp. O této výpravě jsme psali již ZDE. Taktéž se příznivci mohou těšit 26. června na klubový výlet do pohraničí a v létě bude "nový" Trabant k vidění v rámci prohlídek Industry Open.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
