Zástupci pedagogických fakult a některých odborných organizací ve svém vyjádření zopakovali, že nesouhlasí s návrhem novely zákona o pedagogických pracovnících, o kterém by poslanci mohli hlasovat příští týden. Pedagogickým fakultám a části odborných spolků vadí, že by ředitelé mohli uznat jako kvalifikované pedagogy i lidi bez pedagogického vzdělání. Podle fakult a asociací by to vedlo k degradaci učitelské kvalifikace. O vyjádření informoval proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.
Odborná veřejnost se na úpravě učitelského zákona neshodne. Novelu, kterou připravilo ministerstvo školství a která podle něj měla přispět k řešení nedostatku učitelů, kritizují Asociace děkanů pedagogických fakult, Česká pedagogická společnost, Jednota českých matematiků a fyziků, Asociace češtinářů, Asociace učitelů angličtiny, Asociace metodiků AMATE či Asociace pracovníků Speciálně pedagogických center. Školské odbory, které s úpravou původně nesouhlasily, změnily názor, když se součástí předlohy stal návrh na uzákonění platu učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Novelu podporuje rovněž Unie školských asociací CZESHA, která podle webu sdružuje 16 členských asociací, spolek Učitelská platforma či nezisková organizace EDUin.
Kritici novely podle svého aktuálního vyjádření nesouhlasí s tím, aby se platovým ohodnocením učitelů zastřela degradace učitelské profese. Nelíbí se jim, že by podle návrhu ředitelé škol mohli na tři roky uznat předpoklad učitelské kvalifikace jakémukoli absolventu magisterského studia, a to nejen v odborných předmětech středních škol, ale i ve všeobecných na druhém stupni základní školy. Podle pedagogických fakult není nedostatek učitelů katastrofický. Odhad, ze kterého vychází ministerstvo, podle nich ignoruje úbytek žáků nastupujících do základních škol a nárůst počtu učitelů díky zvýšení platů a situaci na trhu práce kvůli covidu-19.
Kritici upozornili, že již nyní se plat pedagogických pracovníků blíží k hranici 130 procent průměrného platu. Stanovit ji zákonem by podle nich bylo bezprecedentním opatřením, kdy by se učitelství stalo jedinou profesí s nepodkročitelnou výší platu. "Jak ukázal vývoj v posledních letech, k navyšování platů lze dospět i bez uzákonění mandatorního výdaje," uvedli zástupci pedagogických fakult a dalších spolků ve svém vyjádření.
Za pozitivní součást novely označili například návrh na uzákonění institutu uvádějícího učitele, podporu třídních učitelů a posílení pozic školního psychologa či speciálního pedagoga. Tyto věci je ale podle nich možné řešit i dílčími legislativními úpravami v budoucnu.
Předloha se měla schvalovat ve Sněmovně koncem května poté, co ji poslancům s úpravami vrátil Senát. Proti novele se ale vyslovila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a vládní poslanci ANO ji pak přestali podporovat. Proti byli i sociální demokraté a komunisté. Hlasování o úpravě tak Sněmovna zatím odsunula.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
CO JE TO VZDĚLÁNÍ ?
Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními.
Z hlediska oborových znalostí, rozšiřovaných technických informací a poznatků přírodních věd není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich.
Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí, tedy poznatků z věd společenských, je situce právě obrácená, než by měla být.
Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje.
Věc se má úplně opačně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli.
Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp.
