Evropská komise představila 14. července radikální legislativní balíček Fit for 55. Jedná se o plán, jak do roku 2030 snížit uhlíkové emise o 55 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Tímto zásahem chce EU realizovat Zelenou dohodu pro Evropu a přispět tak ke zpomalení tzv. klimatické změny. Fakticky se jedná o revizi všech zásadních směrnic v oblasti energetiky, klimatu, ale také energetických daní.
Českobudějovická teplárna vloni zahájila realizaci strategických kroků na ukončení využívání fosilních paliv. Již od roku 2029 nebude spalovat žádné uhlí a zemní plyn bude používat pouze jako havarijní a stabilizační palivo.
Vlastník teplárny, statutární město České Budějovice, podporuje tuto koncepci a investice do zlepšování životního prostředí v krajském městě. Jedná se zejména o dokončení horkovodu z jaderné elektrárny Temelín, využívání biomasy v novém kotli a komunálních odpadů v zařízení na jejich energetické využívání ZEVO Vráto.
Budějovických odběratelů napojených na sdílenou síť zásobování teplem se tedy aktuálně připravované legislativní změny, na rozdíl od malých, domovních kotelen, zásadně nedotknou.
Velké teplárny se chovají zodpovědně a již několik let za vypouštění CO2 platí evropské povolenky (EUA). Systém těchto povolenek, v němž si firmy kupují možnost vypouštět do ovzduší skleníkové plyny, dosud zahrnoval také elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Nově dojde k rozšíření okruhu dotčených o lodní a silniční dopravu a vytápění všech budov v zemích EU, což pokryje více než polovinu produkovaných emisí. Do tohoto systému tedy budou zahrnuty i malé firmy a domácnosti spalující uhlí nebo zemní plyn.
Zavedena budou také například uhlíková cla na dovoz zboží. Od roku 2035 pak v Evropské unii nebude možné prodávat nová auta na benzínový či dieselový pohon, produkující též emise oxidu uhličitého. Unijní exekutiva tím chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Pokud tyto změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou platit od roku 2026,
„Jde zatím o nejzásadnější soubor dosud nepředstavitelných politických opatření. Na základě zkušeností s rozhodovacím procesem v EU lze předpokládat, že budou schválena bez podrobnějších bilancí a analýz, mapujících dopady na občany jednotlivých členských států EU. Je však evidentní, že moderní systém centrálního zásobování teplem obstojí i v rámci přísných ekologických předpisů,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Pro tento způsob vytápění, chlazení či výroby tepelné energie pro průmyslovou výrobu lze totiž využít dostupné technologie efektivní kogenerační výroby tepla a elektřiny fungujících bezpečně, bez ohledu na aktuální počasí. Zůstane tak zajištěn komfort zákazníků při dosažení požadované energetické účinnosti jednotlivých budov napojených na vysokoúčinnou soustavu zásobování teplem.
Mezi další nesporné výhody patří přínosy ke stabilizaci elektrizačních sítí. Tento význam do budoucna ještě naroste kvůli živelnému odstavování uhelných elektráren, oddalování výstavby jaderných elektráren, rozvoji neřiditelných obnovitelných zdrojů elektřiny a elektromobility v České republice.
„Zvětšující se výkyvy mezi výrobou a spotřebou budou muset pokrývat stabilní zdroje a zejména v centrech měst budou teplárny představovat základní prvek decentralizace výroby a akumulace elektřiny,“ komentoval rozhodnutí Evropské komise Václav Král.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
