Naše babičky říkávaly: „Vánoce jsou svátky radosti.“ To platí i dnes, jenže se dramaticky proměnila podstata oné radosti – radost z „narození Ježíška“ vystřídala dnešní radost z dárků na způsob „čím více, tím lépe“ či „čím dražší, tím lepší“. Není třeba být přehnaně přecitlivělý, tak to prostě je. Jenže... S rostoucím tlakem na materiální štědrost Štědrého dne jde v ruku v ruce velké riziko – DLUH.
Nákupy vánočních dárků na úvěr patří v České republice ke koloritu závěru roku, stejně jako svíčky na adventním věnci nebo rozsvěcení vánočného stromku. Na konci každého roku dochází k významnému nárůstu spotřebitelských úvěrů včetně úvěrů na kreditních kartách. Posuďte sami – průměrný meziměsíční růst objemu spotřebitelských úvěrů v České republice představuje od r. 1997 zhruba 2 procenta. Pokud ale vypíchneme hodnoty z prosince uplynulých let, je to bezmála 6 procent. Co to znamená? V prosinci se v průměru zadlužujeme třikrát rychleji než ve zbylých měsících roku.
Podíváme-li se na krátkodobé půjčky (s dobou splatnosti do 12 měsíců), je to ještě dramatičtější. Měsíční tempo růstu krátkodobých půjček od ledna 1997 činí 2,08 %, avšak v prosinci je zadlužení krátkodobými úvěry v průměru zhruba sedmkrát rychlejší (14,02 %).
Graf – Domácnosti v ČR a spotřebitelské úvěry se splatností do 12 měsíců
Zdroj: ČNB
Na obrázku výše je patrný vývoj spotřebitelských úvěrů se splatností do jednoho roku. Dlouhodobý trend je zřejmý - RŮST. Absolutní vrchol v grafu (mimochodem prosinec, tedy Vánoce roku 2012) je ALE za námi. Uuufff, říkáte si, Češi dostali rozum, přestali se zadlužovat, a proto krátkodobé půjčky klesají. Bohužel, ne tak docela. Ty 4 miliardy Kč, které momentálně chybí na trhu krátkodobých úvěrů, se částečně rozprostřely mezi střednědobé a dlouhodobé spotřebitelské úvěry (lidé začali preferovat delší dobu splatnosti), ale také – a to je mnohem horší – do šedé ekonomiky.
Ano, právě inzeráty jako „půjčka bez ručitele“, „úvěry pro každého do 15 minut“, „půjčky bez nahlížení do registrů dlužníků“, „zavolejte a peníze vám přivezeme až k vám domů“ nebo „půjčujeme matkám na mateřské dovolené“, kterých jsou plná internetová diskusní fóra či inzertní plochy na zastávkách hromadné dopravy, představují největší riziko. Nejde jen o to, že nevstupují do oficiálních statistik, ale hlavně o to, že nejsou předmětem dohledu regulátora trhu, tedy ani patřičných zákonů. To je znát nejen na RPSN(*vysvětlení pod článkem), ale i na právech dlužníka – ty nejsou prakticky žádné. Nevybíravé jednání, drastické pokuty, exekuce či rovnou zabavování nemovitostí za desetitisícové dluhy. To vše historie pamatuje a současnost jakbysmet...
Co říci závěrem? Snad jen tolik:
*RPSN = roční procentní sazba nákladů. Uvádí se v procentech jako část půjčky a vyjadřuje všechny roční náklady spojené s půjčkou. Pokud si půjčím 100.000 Kč na úrokovou míru 10 % p.a., činí roční splátka 10.000 Kč ročně. Pokud ovšem navíc musím platit ještě 5.000 Kč roční administrativní poplatek, náklady s půjčkou jsou větší než úroková míra. Konkrétně jsou 15.000 Kč ročně, tedy 15 % půjčené částky. Úroková míra je sice 10 %, ale RPSN je 15 %!
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.