Někdy stačí opravdu pár vteřin a celý život se obrátí vzhůru nohama. O tom by dlouho mohla vyprávět rodina dnes tříletého Honzíka, který do svých dvou let žil stejně plnohodnotně jako všechny zdravé děti. Vše však změnila nehoda, která se stala měsíc před Honzíkovými druhými narozeninami.
Honzík, který má kromě rodičů doma ještě starší sestru Evičku, odjel s maminkou na organizovaný pobyt maminek s dětmi. Jednoho dne se tam všichni chystali na procházku, Honzíkova maminka si od syna na chvíli odskočila, aby sbalila svačiny i ostatním dětem, Honzíka hlídaly ostatní maminky. Ten si v tu chvíli hrál na odrážedle, na kterém však sjel nešťastnou náhodou rovnou do nedalekého přírodního jezírka. Nikdo z přítomných si toho nevšiml. Během pár vteřin byl dvouletý Honzík ve vodě, která se nad ním zavřela, a ať se snažil sebevíc, na břeh, který byl vlastně úplně blízko, se už nedostal.
Všichni Honzíka začali hned hledat. Když ho našli, tak ho okamžitě vytáhli ven. Maminka Honzíka začala ihned resuscitovat, sanitka dojela zhruba po 20 minutách. Teprve za dalších 6 minut se záchranářům podařilo obnovit samostatnou činnost Honzíkova srdce. Pak už to šlo ráz na ráz, vrtulník Honzíka transportoval do brněnské fakultní nemocnice, kde lékaři na ARO bojovali o jeho život. Honzíkova rodina zažívala nepředstavitelné chvíle, kdy si nejednou mysleli, že o něj přijdou.
Po třech dnech, kdy Honzíka lékaři uměle podchlazovali, jej odpojili od dýchacího přístroje a od té doby byl schopný dýchat sám. Dokonce otevřel oči a poznal, že je s ním v místnosti maminka a tatínek. Byl tak šťastný, že je viděl, ale říct jim to nedokázal. Za pár chvil mu zase zmizeli z očí. Po velkém nadšení z procitnutí se bohužel Honzíkův stav zhoršil, protože jeho mozek se kvůli dlouhodobému nedostatku kyslíku nedokázal vzpamatovat.
Honzík dostával nepříjemné křeče, takzvané opistony. Pro dvouletého Honzíka byly velmi bolestivé a léky na zmírnění křečí vůbec nezabíraly. V tu dobu byl Honzík krmený umělou výživou, kterou dostával přes trubičku přímo do bříška.
Lékaři stanovili první diagnózu – hypoxická encefalopatie a coma vigite, což je palický syndrom neboli vegetativní stav, takzvaný Syndrom areaktivní bdělosti, kdy tělo funguje, ale mozek ne. Při této diagnóze se často stává, že s tím nejde vůbec nic dělat. Proto lékaři Honzíkovým rodičům nedávali vůbec žádnou šanci na zlepšení.
Honzík je ale velký bojovník a nevzdal to. Skoro po roce po nešťastné události je na tom Honzík zdravotně mnohem lépe. Podle slov jeho maminky Kamily by se dalo mluvit o zázraku. Honzík nyní dokáže sám jíst, leze po čtyřech, a pokud se má čeho přidržet, tak vydrží už chvilku stát. Honzík se také moc rád směje a někdy i pláče. Zatím však nedokáže mluvit a chodit.
Výše jmenované pokroky udělal i díky řadě léčebných procedur, které Honzík absolvoval. Řadu z nich nehradila pojišťovna, proto je rodiče Honzíka museli platit ze své kapsy. Největší pokroky Honzík začal dělat díky transfuzím pupečníkové krve s kmenovými buňkami, díky „ponorům“ v hyperbarické komoře a také díky intenzivnímu cvičení. Podle maminky je ale před Honzíkem stále ještě obrovský kus práce, aby mohl chodit a začít také mluvit.
Dle lékařských odborníků má před sebou dva stěžejní roky, během nichž se Honzík může plně uzdravit. To však znamená absolvovat řadu dalších procedur a léčebnách metod, které jsou finančně velmi nákladné. „Proto vás všechny moc prosíme, pomozte našemu Honzíkovi na cestě k uzdravení. K tomu je potřeba kromě pravidelného cvičení a velkého úsilí absolvovat mnoho procedur u nás i v zahraničí. K tomu všemu nám chybí částka ve výši 5 126 460, 25 Kč,“ jmenuje maminka Kamila.
Za vybrané příspěvky od dárců rodiče Honzíkovi uhradí laserovou terapii v Americe, aplikaci kmenových buněk na Slovensku a další rehabilitace.
Sbírka na Honzíka, kterou se rozhodli uspořádat rodiče Kamila a Vlastimil, probíhá pod záštitou společnosti Život dětem, o.p.s. „Všichni vás moc prosíme o pomoc. Budeme vám vděční za jakýkoliv příspěvek, který našemu Honzíkovi pomůže naučit se chodit a mluvit,“ dodávají Kamila s Vlastimilem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
