Velký šok prožila žena, po které chtěl stát stovky tisíc korun kvůli více než 20 let starému příspěvku na výstavbu rodinného domu. Případ popsala redakci Budějcké Drbny, která s věcí konfrontovala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Peníze úřad požadoval, i přestože má dotyčná dokument, podle něhož stát od vymáhání dávno upustil.
Jméno ženy redakce zná, s ohledem na její přání ale bude v článku vystupovat anonymně. Její příběh začíná na počátku 90. let minulého století, kdy se rozhodla stavět rodinný dům. Na to jí stát poskytl příspěvek ve výši 150 tisíc korun. Podmínkou bylo, aby se stavba zkolaudovala do 10 let.
To se sice nestalo, ale okresní úřad v rámci platné vyhlášky od vrácení příspěvku upustil pod podmínkou kolaudace stavby do dalších dvou let. Ke kolaudaci ve stanovené lhůtě došlo a dotyčná nemusela finance vracet. Dokument včetně podpisu a razítka má redakce k dispozici.
O to víc se žena divila, když se jí po 20 letech objevila ve schránce předžalobní výzva od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚSVM). V ní stálo, že žena podmínku příspěvku porušila, protože se měl dům zkolaudovat do určitého data, což se podle úřadu nestalo.
Stát proto ženu vyzval k tomu, aby zaslala přibližně 150 tisíc korun na účet uvedený v dopise. Následně jí měl být vyčíslen zákonný úrok z prodlení. „V případě, že poskytnutý státní příspěvek na individuální bytovou zástavbu na uvedený účet nezaplatíte nejpozději do 30 dnů od doručení této výzvy, bude věc postoupena právnímu zástupci k dalšímu vymáhání předmětné dlužné částky včetně veškerého jejího příslušenství,“ stojí ve výzvě.
Ženě s odpovědí úřadu pomáhal advokát a náměstek budějovického primátora Tomáš Bouzek (TOP 09). Podle něj činil úrok za oněch 21 let přes 300 tisíc korun. Stát by tak po ženě vymáhal více než 400 tisíc korun, i přestože jí před 20 lety oznámil, že od vymáhání příspěvku na výstavbu rodinného domu upustil.
Budějcká Drbna s případem konfrontovala ÚZSVM. Úřad redakci poskytl rozsáhlé vyjádření. Podle něj převzal od okresních úřadu sledování dodržování závazků historického projektu zaměřeného na individuální bytovou výstavbu. Šlo o poskytování státních příspěvků občanům na výstavbu rodinných domů. Akce začala v roce 1986 a v podmínkách se uchazeči zavazovali například k dokončení výstavby bytové jednotky či rodinného domu včetně kolaudace, užívání k trvalému bydlení nebo zákazu nemovitost osm let od kolaudace prodat.
„V mnoha případech nebyly ze strany okresních úřadů při jejich zániku předány ÚZSVM žádné dokumenty. Zároveň někdy ani občané po splnění podmínek aktivně sami nepožádali o výmaz omezení. Z listin přístupných v katastru nemovitostí, které má ÚZSVM k dispozici, mohlo tedy vyplynout, že došlo k porušení smluvních podmínek,“ vysvětlila Adéla Janů z oddělení komunikace ÚZSVM.
Pokud občané doplní potřebné listiny, ze kterých vyplývá, že došlo k upuštění od vymáhání stavebního příspěvku, nebude podle ní úřad požadovat vrácení příspěvku. Instituce je ale povinna kontrolu provádět.
„Ke konci roku 2020 ÚZSVM evidoval celkem 71 247 smluv v hodnotě 5,38 miliardy korun. Z těchto smluv bylo již 70 690 v hodnotě 5,35 miliardy korun ukončeno. Zbývá tedy dořešit 557 smluv v hodnotě 36,9 milionu korun, což představuje méně než jedno procento z celkového počtu,“ zmínila Janů.
Z tohoto počtu podle Janů ÚZSVM evidoval ke konci roku 2020 celkem 235 smluv, ze kterých vznikly státu pohledávky v celkové výši 21,9 milionu korun. Meziročně jich ubylo 29. „Hlavním důvodem poklesu je uhrazení pohledávky. Z celkového počtu pohledávek jich je 207 vymáháno, 20 jich je řešeno dohodou o splátkách a osm pohledávek je v zákonem odůvodněných situacích řešeno upuštěním od vymáhání či prominutím dluhu. U zbylých tří pohledávek ÚZSVM vyzval dlužníky k zaplacení dluhu,“ dodala Janů.
„Ještě bych pochopil, že má stát ve věcech nepořádek a vyzve občany slušně k doložení potřebných podkladů. Za nehoráznost ovšem považuji vyhrožování soudem a vymáhání trojnásobku původního plnění. I kdyby nakrásně dluh nezanikl, musí vědět, že je dávno promlčený,“ okomentoval věc Tomáš Bouzek.
„Nejde přitom o ojedinělý případ, kdy se stát začíná chovat jako vymahačská agentura. Za vinu to nekladu ani tak oblastním ředitelstvím jako centrále a ministerstvu financí, které vyvíjí tlak na naplňování státního rozpočtu, často bohužel na úkor obcí a občanů. Sami úředníci z toho bývají nešťastní,“ dodal Bouzek.
V případu, který popsala žena Budějcké Drbně, by mělo dojít k upuštění od vymáhání. Jak ale dotyčná přiznala, v první chvíli se vyděsila a domnívala se, že bude muset finanční částku státu uhradit. Nikdy by ji totiž nenapadlo, že by stát mohl po přibližně 20 letech peníze požadovat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
