Vědci z Česka a Norska společně pracují na výzkumu, který se věnuje úpravě pitné vody. V nádržích či řekách je totiž čím dál víc přírodních látek, se kterými si musí poradit úpravny. Autoři projektu si pro svůj záměr vybrali tři lokality na jihu Čech.
Modelovými příklady bude trojice míst, které jsou zdrojem pitné vody pro jižní Čechy. Jsou to nádrž Římov na Českobudějovicku, nádrž Karhov na Jindřichohradecku a řeka Otava v Písku. Výzkum mají na starosti hydrobiologové z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) ve spolupráci s norskými kolegy.
Všechna místa se podle vědců vyznačují tím, že mají vysoký obsah organických látek. „Jsou to přírodní látky z půd. Nejsou škodlivé, ale mají hnědavé zbarvení a pro pitnou vodu se musí odstranit. Do povrchové vody se dostávají hlavně z horských rašelinišť a z rozkladu organického opadu, například trávy, listí, jehličí, a podobně,“ vysvětluje Petr Porcal, hydrochemik z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Množství těchto látek ve vodě se zvyšuje odumřením lesa v povodí nebo při delším suchu.
Koncentrace organických látek ve vodě je projev zlepšujícího se životního prostředí. Pro úpravny vody to je ale starost a bude nutné tyto zařízení rekonstruovat a upravit jejich provoz. To je výzva pro české a norské vědce. „Snažíme se popsat, kam až vyrostou koncentrace organických látek. Z výzkumných dat za posledních dvacet let můžeme říct, že je nárůst o desetinu miligramu na litr za rok. Pokud dojde ke změně v povodí, například odumře les nebo se změní zemědělské hospodaření, nárůst může být ještě rychlejší. Je jisté, že výroba pitné vody bude náročnější a dražší,“ varuje Porcal.
Vzniknout tak mají podklady o tom, jak se budou dál vyvíjet koncentrace organických látek v povodí. Výsledkem budou mimo jiné doporučené manipulační řády vodárenských nádrží a optimalizační opatření na míru třem jihočeským úpravnám pitné vody. Ty poslouží jako modelové příklady.
Vzorky vody z různých míst. Foto: Biologické centrum AV ČR„Výstupem výzkumného projektu pak bude obecný návod, jak sestavit manipulační řády pro jakékoli vodárenské nádrže a úpravny pitné vody. Českobudějovickým vědcům pomohou jejich norští kolegové, kteří již tuto problematiku zpracovali v obdobných podmínkách v Norsku,“ dodává Daniela Procházková, PR manažerka Biologického centra AV ČR. Projekt je financován z Norských fondů a Technologické agentury ČR.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
