Všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Počítá s tím návrh nařízení, které vláda zveřejnila na svém webu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu. Podle podkladů k navrhovanému předpisu by si přidání vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.
"Cílem zvýšení platových tarifů je zlepšení hospodářského postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců a zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce. Valorizace platových tarifů by měla rovněž snížit dopad rostoucí inflace na domácnosti zaměstnanců a státních zaměstnanců," uvedlo v podkladech ministerstvo práce. Dodalo, že díky navýšení by se mírně zvedla kupní síla, a tím i spotřeba domácností.
Podle IPSV v prvním pololetí průměrný hrubý plat činil 43 232 korun. Více měly dvě pětiny pracovníků. Polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39 950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Vysokoškolské vzdělání měla téměř třetina pracovníků, bakalářské a vyšší odborné dalších 12 procent. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39 332 korun. Víc pobírala třetina zaměstnanců. Mediánový výdělek byl o téměř 7400 korun nižší než ve veřejné sféře, činil 32 590 korun. Odměny, příplatky a náhrady tvořily asi 29 procent mzdy. Vysokou školu mělo 16 procent pracovníků, vyšší odbornou a bakalářský titul pak pět procent.
Podle nařízení se všem pracovníkům má zvednout základ výdělku o 1400 korun. Podle délky praxe, odbornosti a odpovědnosti by tak pracovníci v kultuře, v příspěvkových organizacích, školníci, nezdravotníci v nemocnicích či kuchaři měli mít od ledna tarif od 12 430 do 51 320 korun hrubého. U zdravotních sester, dalších zdravotníků, pracovníků sociálních služeb či úředníků by to mělo být 16 170 až 59 720 korun. Lékařům a zubařům tabulka přiznává nově 38 170 až 73 600 korun. Učitelé by měli pobírat od 16 630 do 51 030 korun. Základ státních zaměstnanců by se od ledna měl pohybovat od 16 060 do 63 400 korun. Část navrhovaných tarifů je tak pod minimální mzdou, která bude od ledna činit 16 600 korun.
Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvádí, že by přidání stálo státní rozpočet 9,79 miliardy korun a rozpočty krajů a obcí 3,83 miliardy Kč. Z veřejného zdravotního pojištění by bylo potřeba 2,37 miliardy korun.
Podle šéfky Národní rozpočtové rady (NRR) Evy Zamrazilové Česko dává na platy větší díl peněz než jiné státy. "V mezinárodním srovnání vydáváme například na platy státních zaměstnanců 17,5 procenta HDP, Rakousko přitom jen 11 procent a Německo dokonce 8,5 procenta. Tady je vidět přebujelost naší státní správy," uvedla Zamrazilová. Dodala, že po očištění o takzvanou mezispotřebu české platové výdaje dosahují 11,2 procenta HDP. "Očištěný údaj 11,2 procenta stále představuje vyšší hodnotu než ve srovnávaných sousedních zemích," napsala šéfka NRR.
O nutné modernizaci státu a jeho zeštíhlení mluví také koalice Spolu a Pirátů a Starostů a nezávislých, které vyjednávají o společné vládě. Jejich politici už zmínili, že chtějí v navrhovaném rozpočtu schodek snížit o desítky miliard a šetřit by se mělo hlavně na provozních výdajích.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
