V 93 letech zemřel v sobotu jezuitský kněz, filozof a bývalý děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Ludvík Armbruster. Informaci potvrdila fakulta na svém webu. Armbruster získal během svého života několik významných vyznamenání. Byl nositelem například Das große silberne Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich, Österreichische Ehrenzeichen für Wissenschaft und Kunst, zlaté Svatovojtěšské medaile Arcibiskupství pražského, medaile Za zásluhy I. stupně a Pamětní medaile Arnošta z Pardubic.
„Dnes po poledni k sobě Hospodin povolal svého dobrého služebníka, kněze Tovaryšstva Ježíšova a emeritního děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, prof. PhDr. Ludvíka Armbrustera SJ. Měl jsem tu čest, že jsem patřil mezi jeho spolupracovníky a poznal jsem, jak moudrý, vzdělaný a Kristu věrný je to člověk. Poté, co odešel na odpočinek, jsem se s ním potkával v jezuitské rezidenci u kostela sv. Ignáce v Praze. Dva dny před smrtí jsem se s ním rozloučil a poděkoval jsem mu za vše dobré, co pro naši fakultu vykonal. Rozzářil se přitom svým typickým, velmi krásným úsměvem,“ napsal o víkendu děkan Vojtěch Novotný.
Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 29. prosince při mši svaté v 10:00 v kostele sv. Ignáce v Praze, po níž bude ve 12:00 uložen na vyšehradském hřbitově.
Ludvík Armbruster při primici dává novokněžské požehnání bratrovi, Frankfurt nad Mohanem, 1959.Armbruster se narodil roku 1928 v Praze, kde prožil dětství a mládí. Rodina po dědečkovi z otcovy strany pocházela z Rakouska, a ačkoliv se doma mluvilo česky a profesor Armbruster se vždy cítil být Čechem, zůstalo mu po otci rakouské občanství, které ho jako jezuitského novice v osudové chvíli zachránilo před dlouholetou internací. V roce 1947 nastoupil do noviciátu na Velehradě, po jeho ukončení začal studovat na jezuitském filozofickém učilišti v Děčíně, kde byl společně s ostatními bratry zadržen a převezen do internace do Bohosudova.
Díky rakouskému občanství byl z internace propuštěn a byl mu umožněn výjezd z republiky. Přesídlil tedy do Říma, kde dokončil filozofická studia na Gregoriánské univerzitě a v roce 1952 získal licenciát. Při té příležitosti se seznámil s myšlenkou účasti na misiích v Japonsku. Po dvou letech v Japonsku ještě dokončil studium teologie na Teologické fakultě Tovaryšstva Ježíšova v St. Georgen ve Frankfurtu nad Mohanem. Získal z teologie licenciát a v roce 1959 byl vysvěcen na kněze.
Do Japonska se brzy vrátil a od roku 1961 tam působil trvale až do roku 1990. Přednášel filozofii na univerzitě Sofia v Tokiu, nejdříve jako docent, později jako associated professor a od roku 1969 jako řádný profesor. V Tokiu vedl osm let i interdiecézní kněžský seminář a byl ředitelem centrální knihovny univerzity Sofia. Mezi lety 2003–2010 byl děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Vedle svých akademických a správních funkcí publikoval bezpočet filozofických prací, převážně v japonštině a němčině. Roku 2011 mu vyšla kniha rozhovorů Tokijské květy.
Foto Paměť národa | Zdroj Univerzita Karlova, Paměť národa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
