Bývalý premiér Andrej Babiš dnes na celostátním sněmu podle očekávání znovu obhájil pozici předsedy hnutí ANO. Obdržel 76 z celkových 95 hlasů, tedy 80 procent. Zdrželo se 13 delegátů, proti jich bylo šest. Ve volbě Babiš stejně jako v minulosti neměl protikandidáta. V předvolebním projevu uvedl, že za dva roky už na pozici šéfa subjektu kandidovat nebude. Prvním místopředsedou ANO zvolil sněm bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka.
Babiš se rozhodl vstoupit do politiky na podzim 2011. ANO se po parlamentních volbách v roce 2013 stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), kde Babiš zastával funkci ministra financí. Vládu opustil v květnu 2017 poté, co se Sobotka rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů.
Po volbách v roce 2017 utvořilo ANO zprvu samostatně menšinovou vládu, která nezískala důvěru. Od června 2018 pak ANO vládlo společně s ČSSD při toleranci komunistů, Babiš byl premiérem. Po říjnových volbách ale hnutí skončilo v opozici, kabinet utvořily Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se STAN.
Za své priority pro další funkční období Babiš v kandidátském projevu označil kontakt s občany, aktivní práci v hnutí a stínovou vládu, kterou ANO nedávno ustavilo. "Moc děkuji za podporu, vážím si toho a těším se na spolupráci," řekl delegátům po volbě.
Na předchozím sněmu ANO v únoru 2019 získal Babiš ve volbě hlasy 206 z 238 delegátů, tedy 86,5 procenta. V roce 2017 obdržel 195 z 210 hlasů, o dva roky dříve dostal všechny platné hlasy.
Prvním místopředsedou zvolili delegáti bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka. V prvním kole volby dostal 82 z 93 hlasů. Měl tak větší podporu než bývalý premiér Andrej Babiš, který v předchozí předsednické volbě dostal 76 hlasů. V hlasování, do kterého vstupoval s deseti krajskými nominacemi, neměl Havlíček protikandidáta. Nominace měla i bývalá vicepremiérka Alena Schillerová, která však usiluje jen o místo řadové místopředsedkyně.
Havlíček se v minulém volebním období postupně stal ministrem průmyslu a obchodu a později i ministrem dopravy a místopředsedou kabinetu v Babišově vládě. V loňských volbách se dostal do Sněmovny, kde se stal místopředsedou poslanců ANO. Členem ANO je od loňského října.
Porážku ANO v loňských volbách Babiš přisoudil koronavirové pandemii. Zkritizoval tehdejší opoziční strany, které aktuálně tvoří kabinet, že covidovou krizi zneužívaly v politickém boji proti hnutí. Před tím Babiš v projevu rekapituloval předchozích deset let a kauzy, které se ho týkaly.
Žádná vláda se podle Babiše předtím nesetkala s tak bezprecedentní krizí, která zasáhla zdravotnictví, ekonomiku, ale hlavně společnost, rodiny a životy. "Ne vždy se všechno povedlo, ale vždy jsme jednali tak, abychom ochránili naše občany," řekl. Poděkoval zdravotníkům, hygienikům, učitelům, vojákům, hasičům či prodavačkám za jejich nasazení, a také lidem, kteří dodržovali protikoronavirová opatření.
Strany nyní sdružené ve vládě, tedy Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN), podle Babiše zneužívaly krizi v politickém boji. V době, kdy zemi zasáhla největší koronavirová vlna, podle něj tehdejší opozice s ničím nepomoha, naopak zpochybňovala rozhodnutí vlády a rozeštvávala společnost.
Proti podobným Babišovým argumentům se nynější koaliční subjekty často ohrazovaly s tím, že i v roli opozičních stran nabízely vládě mnoho vlastních návrhů a požadovaly též pravidelná jednání kabinetu s opozicí.
Předseda hnutí také míní, že by ANO vyhrálo sněmovní volby, kdyby se strany nesdružily do koalic. Babiš si stojí za tím, že při povolební situaci byl odchod do opozice jedinou rozumnou cestou, i když tím podle svých slov "rozzlobil" prezidenta Miloše Zemana. Ten byl připraven Babišovi dát dva pokusy na sestavení vlády, předseda ANO to ale nakonec odmítl.
"Mohli jsme situaci natahovat a vládnout v demisi třeba dva roky, ale vnitřně cítím, že by to nebylo správné, poškodilo by to naše hnutí i atmosféru v naší zemi," poznamenal. Spolu a Piráti se STAN se ihned po volbách domluvili na společném postupu, ve Sněmovně mají dohromady 108 křesel. Babišův kabinet podle šéfa ANO příkladně předal úřady novým ministrům.
Bývalý ministerský předseda opět kritizoval změnu volebního zákona. Zmínil také kauzy, s nimiž se podstatnou část své politické kariéry potýká, tedy vyšetřování v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů.
Loni se pak Babišovo jméno objevilo v kauze Pandora Papers. Zprávy upozorňují na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), které s odhaleními přišlo, upozornilo v Babišově případě na to, že si přes offshorové firmy poslal do ciziny téměř 400 milionů korun, za které pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babiš opakovaně odmítl, že by se dopustil něčeho nelegálního.
Babiš zatím neřekne, zda bude kandidovat na začátku příštího roku v prezidentské volbě. Uvedl to ve svém projevu v úvodu celostátního sněmu opozičního hnutí. ANO podle něj musí v každém případě postavit kvalitního kandidáta, který osloví lidi napříč společností a bude pracovat i pro lidi, kteří ho nevolili.
Babiš ve svém úvodním slovu uvedl, že k prezidentské volbě zatím neřekne "z vícero důvodů" jasné slovo. Doplnil, že působení v politice poškodilo jeho rodinu, bývalou firmu i jeho samotného. "Plno lidí chce, abych do prezidentské volby šel. Ať už se o Hrad pokusím, nebo ne, ANO musí postavit kvalitního kandidáta, který osloví lidi napříč společností," uvedl. Kandidát ANO by podle něj měl dělat vše pro spojování lidí a pracovat i pro ty, kdo ho nevolili.
Babiš na dnešním sněmu obhajuje pozici předsedy ANO, protikandidáta nemá. V kandidátském projevu potvrdil, že na příštím sněmu ANO za dva roky se již o funkci šéfa hnutí ucházet nebude. Usilovat neplánuje podle vyjádření pro Radiožurnál ani o další poslanecký mandát ve volbách, které by se měly konat v roce 2025. "Vy si musíte v roce 2024 zvolit nového předsedu, který se stane novou tváří a lídrem hnutí a povede hnutí ANO do dalších sněmovních voleb v roce 2025," řekl na sněmu.
Zájem o účast v prezidentské volbě projevili podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš. Do boje o Hrad bude chtít vyrazit i bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Už dříve kandidaturu oficiálně oznámili například senátor Marek Hilšer, komik Miloš Knor, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a advokátka Klára Long Slámová. Komunisté se rozhodli do volby vyslat bývalého místopředsedu strany Josefa Skálu.
Ve veřejném prostoru znějí jména tří desítek možných účastníků klání o Pražský hrad. Někteří již prezidentskou kampaň zahájili, sbírají podpisy voličů pod kandidátní petici nebo si založili volební stránky, další s definitivním oznámením svého zájmu vyčkávají. K adeptům by mohli patřit někdejší vysoký představitel NATO i české armády Petr Pavel či bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
