Sobotkova vláda za rok v úřadě přijala řadu slíbených norem

Neděle, 25. ledna 2015, 10:43

Před rokem, 29. ledna, prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sedmnáctičlenná koaliční vláda je složená z osmi ministrů za ČSSD, šesti za hnutí ANO a tří za KDU-ČSL.

Premium

Výběr údajů o činnosti vlády v prvním roce svého fungování:

Prezident Miloš Zeman pověřil předsedu ČSSD, která těsně vyhrála říjnové volby, Sobotku jednáním o sestavení vlády předloni koncem listopadu. Sobotka, který musel nedlouho předtím řešit mocenské napětí ve vlastní straně, sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Koaliční smlouvu podepsali předsedové stran loni 6. ledna. Sobotka byl jmenován premiérem 17. ledna, 83 dnů od voleb. Nový kabinet pak Zeman jmenoval 29. ledna, stalo se tak 95 dnů od parlamentních voleb.
Důvěru Sněmovny vláda získala 18. února.
Vláda se sešla na padesáti zasedáních a přijala více než tisíc usnesení.
Během roku se vládě podařilo uvést do života několik důležitých norem, největší pozornost asi vzbudil prezidentem Zemanem vetovaný služební zákon. Prezident, který nesouhlasil zejména se zavedením takzvaných politických náměstků ministrů, zákon po přehlasování napadl u Ústavního soudu.
Kabinet také schválil novelu, jež vrátila vyšší tempo valorizace důchodů, nebo zákon zvyšující daňovou slevu na druhé a další dítě a který také vrátil slevu na dani pracujícím důchodcům. Vláda prosadila zavedení třetí sazby DPH ve výši deseti procent a zrušení všech regulačních poplatků ve zdravotnictví s výjimkou platby za pohotovost. Prošel i zákon, který umožňuje nabízet vyšší ceny za půdu pro stavbu silnic a dálnic. Sněmovna také schválila první státní rozpočet připravený touto vládou.
Vláda přijala i řadu dalších opatření, například státní pomoc OKD na prodloužení těžby Dolu Paskova, růst platů státních zaměstnanců a prodloužení pronájmu stíhacích letounů Gripen.
Kabinet schválil přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU a rozhodl, že ČR nebude dál uplatňovat českou výjimku z Listiny základních práv EU v tzv. lisabonské smlouvě.
Vláda rozhodla i o ukončení druhého penzijního pilíře.
Vláda schválila plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, který mimo jiné počítá s vyššími investicemi do páteřní infrastruktury, bytového fondu, veřejných budov a projektů pro sladění rodinného a pracovního života.
Vláda schválila Plán odpadového hospodářství, který bude dalších deset let určovat, jak nakládat s odpady.
Vláda mimo jiné odmítla dát státní garance na výkupní ceny elektrické energie v souvislosti s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín. Energetická společnost ČEZ pak zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny.
Sobotkovi ministři vyměnili řadu náměstků a vysokých úředníků, změny se konaly i v řadě podřízených organizací či státních firem (mimo jiné Policie ČR, Vězeňská služba, Státní správa hmotných rezerv, Státní pozemkový úřad, ŘSD, České dráhy, Česká pošta, Lesy ČR, Český Aeroholding, Čepro nebo Mero).
Ministři také provedli slíbené audity na svých úřadech, audity odhalily řadu pochybení.
V Sobotkově kabinetu se již vyměnili dva ministři, oba za ANO. Koncem září rezignovala ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, jež se stala členkou nové Evropské komise. Nahradila ji Karla Šlechtová, do té doby ředitelka jednoho z odborů na Úřadu vlády. V listopadu podal demisi ministr dopravy Antonín Prachař. Na jeho místo usedl ředitel stavební firmy Skanska Dan Ťok.
Již v prvních měsících fungování vlády se dostaly na veřejnost spory uvnitř kabinetu, především mezi premiérem Sobotkou a prvním vicepremiérem, ministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Babiš se také opakovaně dostal do slovní přestřelky s dalšími ministry, zejména s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD).
Nesoulad v koalici se projevil například v létě, kdy část poslanců ČSSD hlasovala pro snížení daně z benzinu a nafty. V srpnu Sobotka musel urovnávat spor s ministrem své vlastní strany Jiřím Dienstbierem v souvislosti s Dienstbierovým nesouhlasem s výslednou podobou služebního zákona.
Během roku se několikrát projevilo napětí mezi vládou a prezidentem Zemanem. Především premiér Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizovali některé Zemanovy výroky, pronesené například k situaci na Ukrajině a při návštěvě Číny.
Prezident Zeman ve svém Vánočním poselství Sobotkovu vládu pochválil, kritizoval služební zákon.
Důvěra obyvatel ve vládu se podle průzkumů společnosti CVVM v uplynulém roce pohybovala v rozmezí 38 až 49 procent.