V Brně by měla začít platit nová obecně závazná vyhláška, která se týká zákazu spalování uhlí ve zdrojích o příkonu 300kW a méně. Jde o jednopokojová topidla bez ohledu na jejich konkrétní parametry. Vyhlášku tento týden schválili brněnští radní.
Doprava a lokální vytápění, to jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší v moravské metropoli, které do vzduchu přinášejí nežádoucí oxid dusičitý a prachové částice. Za problémy s ovzduším stojí také vytápění domácností, které představuje hlavní zdroj emisí silně karcinogenního benzo[a]pyrenu. Problémová jsou především starší spalovací zařízení. Produkují totiž až stokrát vyšší množství uhlovodíku než moderní kotle.
Brněnští radní doporučili tento týden zastupitelům, aby schválili novou obecně závaznou vyhlášku, která napomůže zlepšení stavu ovzduší. Týká se zákazu spalování uhlí ve zdrojích o příkonu 300 kW a níže. „V případě vyhlášení smogových situací by bylo zakázáno používat zdroje na pevná paliva, pokud nejsou hlavním zdrojem vytápění objektu," upřesnil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Nová vyhláška se dotkne především kamen, která slouží k přitápění v místnostech. Koncentrace škodlivin pocházejících z nevyhovujících zdrojů je podle radních z hlediska místní kvality ovzduší znatelná. „Topná sezona spolu s nepříznivými rozptylovými podmínkami, které panují zejména v zimních měsících, způsobují, že jsou překračovány denní koncentrace prachových částic. V tomto období je také častější výskyt inverzního počasí, kdy se v nižších polohách kumulují škodliviny," vysvětlil záměr náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Jako náhradu za uhlí by mohli lidé v Brně spalovat například dřevo. Situace by se ale změnila s příchodem smogové situace, kdy by platil kompletní zákaz spalování pevných paliv v zařízeních, která nejsou hlavním zdrojem vytápění domů. Lidé by tak nemohli využívat například krby nebo kamna.
Smogovou situaci na základě zákona o ochraně ovzduší vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. Naposledy platila v Brně po dobu několika dní před pěti lety. „Zákaz by se netýkal smogových situací při překročení prahových hodnot troposférického ozonu, k nimž dochází zpravidla mimo topnou sezonu. Příčiny jejich vzniku totiž nejsou úzce spojeny s emisemi z lokálních topenišť," řekl Poňuchálek.
