Potenciální lék na mozkovou mrtvici je desettisíckrát účinnější, než se předpokládalo. Ke zjištění dospěl student doktorského studia na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, který působí v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA).
Mozková mrtvice ohrožuje každoročně zdraví milionů mužů i žen po celém světě. Zdravotníci k léčbě cévní příhody využívají dvě metody. Buď krevní sraženinu mechanicky odstraňují, anebo ji rozpouští za pomoci léku. Nejvyužívanější látka sice působí přímo na krevní sraženinu, ale má omezenou účinnost a existuje u ní riziko komplikací. Jako o alternativně se mluví o stafylokináze, proteinu produkovaném bakteriemi stafylokoka.
Pro odborníky ale není protein kvůli nízkému účinku vhodným kandidátem pro léčbu mrtvice. To by mohla změnit práce brněnského výzkumníka Martina Toula, který dokázal, že doposud udávaná účinnost je ve skutečnosti až desettisíckrát vyšší. „Tento průlomový objev by mohl dopomoci k nalezení nových a účinnějších léků pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou," uvedl mluvčí FNUSA Jiří Erlebach.
K objevu, který může změnit vnímání stafylokinázy, přitom došlo neplánovaně. „Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Nechtěli jsme vycházet jen z dat uvedených v odborné literatuře, chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak,“ popsal student doktorského studia.
Jak se ukázalo, celková efektivita proteinu je nízká. Ale jeho mechanismus je složitější a skládá se ze dvou kroků. „Všichni se dívali na aktivitu jako celek. My jsme se však zaměřili na jednotlivé kroky mechanismu a našli ten limitující. Díky tomu jsme zjistili, že vůbec nepotřebujeme stafylokinázu vylepšovat, co se týče aktivity rozpouštění, ale stačí se zaměřit na efektivitu jejího navazování, což je snadněji proveditelné,“ řekl Toul.
Další výzkum v brněnských laboratořích bude cílit na nalezení proteinů s vylepšenými vazebnými vlastnostmi tak, aby celková efektivita byla co největší. „Za pomoci metod proteinového inženýrství máme v plánu navrhnout tisíce variant, protestovat je u nás v Loschmidtových laboratořích a nejvhodnější kandidáty poslat kolegům z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se kterými spolupracujeme také v rámci platformy Stroke Brno,“ nastínil další plány mladý výzkumník, který absolvoval semestr na Texaské univerzitě v Austinu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
