Koronavirová epidemie zapříčinila, že do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) se sídlem v Plzni loni nově vstoupilo pouze 5212 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesaly už druhým rokem zhruba o polovinu oproti létům předchozím. ČNRDD aktuálně disponuje 100 375 potenciálními dárci.
Svoje krvetvorné buňky loni darovalo 52 dobrovolníků, což řadí loňský rok v tomto ohledu mezi roky nadprůměrné. U odběru štěpů pro nemocné pacienty se tedy covid 19 zatím neprojevil.
„Za vysokým počtem odběrů od tuzemských dárců stojí předchozí náborově úspěšná léta a kvalita našeho registru. Poslední dva roky ale rapidně klesaly nábory, to je dáno především tím, že se nekonaly velké kulturní a sportovní akce, na kterých dobrovolníky zapisujeme. Rovněž jsme nemohli v některých částech roku vyzývat lidi, aby se zašli sami zapsat do některého z našich téměř 60 registračních míst po ČR. Ta jsou totiž situována v nemocnicích, kam jsme v nejtěžších covidových dobách zájemce nemohli posílat,“ říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 2653, tedy o 94 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého kraje, z Prahy a středních Čech a z kraje Moravskoslezského. Medián věku nově náborovaných byl pak 25 let.
Celkem se krvetvorné buňky odebraly 52 dárcům, z čehož 24 bylo pro tuzemské pacienty, 28 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydávaly na pomoc nemocným přes oceán do USA, následovaly cesty do Francie, do Itálie a do Polska,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty se ze zahraničí importovalo 78 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.
Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2021 se tak rozloučil s 662 zapsanými. „V současné situaci musí být naším prvním cílem dostat se v počtu nově náborovaných dobrovolníků na čísla kolem 10 000, jak tomu bylo v dřívějších letech. Pokud by i nadále nábory stagnovaly, pak by mohli v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět. Podobné propady kvůli covidu totiž hlásí i další registry ve světě,“ vysvětluje Jindra.
Dlouhodobým cílem Českého národního registru dárců dřeně je ale posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem. V současnosti se každoročně pouze 15-20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku provádí s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty se musí krvetvorné buňky dovézt ze zahraničí.
Český národní registr dárců dřeně byl založen jako jedna z aktivit Nadace pro transplantace kostní dřeně v roce 1992 z podnětu rodin nemocných s těžkými hemato-onkologickými onemocněními. Otcem zakladatelem byl tehdejší primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, Vladimír Koza
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
