Analytik: NATO usiluje hlavně o to, aby konflikt na Ukrajině neeskaloval

Lídři zemí NATO ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. "Padlo i varování ze strany USA o použití byť malé taktické jaderné zbraně. Jde o významný posun, kdy USA říkají, že použití jaderné zbraně by vedlo k akci NATO na Ukrajině," uvedl Boháček.

Země NATO se dohodly také na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. V tomto postupu vidí Boháček hlavní nedostatek. "Nejedná se o čtyři bojové skupiny, jak deklaruje NATO, ale reálně dvě, na Slovensku a Rumunsku. V Bulharsku a Maďarsku se jedná o skupiny místních armád jen doplněné o několik spojeneckých vojáků," konstatoval.

Reakce NATO v roce 2014 byla mnohem tvrdší, i když ruská invaze tehdy naopak byla méně závažná, dodal Boháček. "Pár stovek vojáků navíc je prostě reakce, která neodpovídá realitě největšího otevřeného konfliktu v Evropě od druhé světové války, kdy Rusko hrozí jadernými zbraněmi, páchá válečné zločiny a otevřeně mluví o invazi na Pobaltí," vysvětlil.

Státy NATO Ukrajině chtějí poskytnout také další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním. "Toto jsou dobré kroky, o kterých logicky neznáme detaily. Ale dodávky těžkých zbrojních systémů jsou to nejdůležitější, co můžeme pro Ukrajinu udělat," uvedl.

Boháček hodnotí pozitivně i roční prodloužení mandátu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga do září 2023. "Stoltenberg je v pozici de facto od první ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014. Zvládl tak první ruskou krizi, zapojení NATO do boje proti Islámskému státu či ukočírovat (bývalého amerického prezidenta) Donalda Trumpa, tedy všechny největší krize NATO za posledních pár let. Je dobře, že pokračuje," uvedl.

Směrem k Rusku podle Boháčka vyslal summit klíčový signál, že země NATO postupují jednotně. "Nicméně je vidět, že Polsko veřejně kritizuje USA, Francii či Německo, že nedělají víc. A Estonsko žádá o větší ochranu ze strany NATO," řekl. Vyplývá to podle něj z rozdílného pohledu východní Evropy, pro kterou nynější situace znamená přímou hrozbu s jasnými dopady.

Zájmem zbytku NATO je pak hlavně konflikt neeskalovat a vyhnout se větším dopadům na své země. "Rizikem je, že NATO bude vnímat jako svůj hlavní cíl jen to, aby válka skončila a došlo k nějaké dohodě. Tím ale hrozba nezmizí," doplnil Boháček.

Na navazujícím summitu Evropské rady dnes nad ránem prezidenti a premiéři zemí EU pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Podle Kanioka jde v současnosti asi o maximum možného. "Po prvotním šoku část států a státníků, zejména těch západoevropských, trochu otupěla a zdá se, že pro dohodu o razantním zpřísnění by musel přijít nějaký podobně šokový impuls, jako byl začátek a první dny ruské agrese," uvedl. EU tím podle něj ukazuje svou vnitřní slabost a zranitelnost, která se jí může velmi vymstít.