Dvojici až stopadesátimetrových větrných elektráren plánuje vybudovat nedaleko Potštátu na Přerovsku soukromý investor. V okolí obce má vyrůst ještě další několik větrníků, jejichž výstavbu schválilo předchozí vedení města sousedícího s Vojenským újezdem Libavá. S aktuálním záměrem potštátská radnice nesouhlasí.
Dvě plánované elektrárny společnosti Roteko Invest by měly mít každá výkon až 2,2 megawattu. Pokud firma získá všechna potřebná povolení, tak chce větrné elektrárny u Potštátu postavit příští rok.
Nové větrné elektrárny chce Roteko Invest postavit východně od městské části Potštát-Lipná. "Nejbližší obytná zástavba obce se nachází západně ve vzdálenosti zhruba 600 metrů od místa realizace větrných elektráren," stojí v oznámení o zahájení zjišťovacího řízení na tento projekt. Osa rotoru elektrárny má být ve výšce 95 metrů až 100 metrů, rotor má mít průměr do 110 metrů. Celková výška nových větrných elektráren nepřekročí 150 metrů.
U Potštátu-Lipné už byl díky příhodným podmínkám postaven park čítající čtyři větrné elektrárny s celkovým výkonem 0,6 megawattu a opodál stojí samostatná větrá elektrárna s výkonem dva megawatty. V okolí Potštátu se podle starosty chystá stavba dalších deseti větrných elektráren, se kterou už souhlasilo předchozí vedení města. "Byl kvůli tomu změněn územní plán a uzavřena smlouva," podotkl starosta Potštátu René Passinger.
Potštátská radnice proto podle Passingera zaujala k novému projektu Roteko Invest odmítavý postoj. "Vůbec se nechceme bavit o tom, že by tady měly být postaveny další větrné elektrárny. Budeme proti tomu tvrdě bojovat," uvedl. Podle starosty hrozí, že vysoké stožáry větrníků odříznou městskou část Lipná od okolního světa. Větrníky mají stát několik stovek metrů od nejbližších domů. Vedení Potštátu argumentuje i výrazným narušením krajinného rázu. "Nejsem odpůrce větrných elektráren, ale ať je staví dál od vesnice," dodal starosta.
Kopce v podhůří Nízkého Jeseníku jsou už delší dobu díky příznivým podmínkám v zorném poli investorů, kteří se zaměřují na větrné elektrárny. Větrný park čítající devět stožárů s celkovým výkonem 18 megawattů stojí například u Lipiny na Olomoucku. Mezi obcemi Hraničné Petrovice a Jívová fungují dvě větrné elektrárny, z nichž každá má výkon 0,85 megawattu. U Jívové plánuje investor postavit pět větrníků s celkovým výkonem deset megawattů. Obec Jívová investici podporuje. Z větrné elektrárny má mít příjem zhruba milion korun ročně, což jí pomůže splácet úvěr na kanalizaci a čistírnu odpadních vod.
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2019 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu. Stavba nových větrných elektráren na území regionu se po počátečním rozmachu v posledních letech téměř zastavila, jelikož s investičními záměry často nesouhlasí část obyvatel okolních obcí a některé samosprávy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
