Nezisková organizace F Point, kterou podporuje i město Jihlava, se aktuálně stará o asi 250 nově příchozích ukrajinských dětí. Pomáhá jim se začleňováním do škol i s trávením volného času. Odborníci zapojení do projektu Podpůrné sítě inkluzivního vzdělávání rozšířili svoji pomoc také na děti a žáky rodin, které prchají před válkou na Ukrajině. Celou síť podpory dětem uprchlíků koordinuje vedoucí sociální pracovnice Andrea Chvátalová z neziskové organizace F Point.
O kolik ukrajinských dětí se v současnosti staráte?
Nově příchozích ukrajinských dětí, pro které zajišťujeme sociální službu, je asi 250. K tomu máme ve výukové asistenci a v odpoledních klubech děti, kterým jsme poskytovali sociální službu před začátkem války – z nich je také 169 dětí z Ukrajiny. Ve vzdělávacím projektu Podpůrné sítě inkluzivního vzdělávání je to dalších 30. Tedy celkem asi 450 dětí. Ne každému se ale věnujeme denně, to bychom nezvládli.
V jakém smyslu se o ně staráte? S čím jim pomáháte?
Hlavním cílem je pomoci dětem začlenit se do kolektivu, a to nejen ve škole. Do škol za dětmi dochází pravidelně asistentky/konzultantky, které se jim věnují v rámci výuky. Rozšiřují slovní zásobu a komunikační dovednosti. Dohání gramatiku a dovysvětlují ji. Odpoledne pro děti pořádáme výukové kluby, kde procvičují učivo a navazují tam i nová přátelství. Nyní nově pro příchozí Ukrajince přibylo ve velké míře vyřizování škol, kam děti umístit, a dopolední kluby pro děti, které do školy nechodí. Kromě toho poskytujeme rodičům základní poradenství a možnost učit se česky.
Co podle vás děti z Ukrajiny nejvíce potřebují? Co jim chybí, s čím si nevědí rady?
Myslíme si, že děti uprchlíků před válkou teď nejvíce potřebují klid, porozumění, přátele a kamarády. Chtějí se učit češtinu, chodit do kroužků. Určitě potřebují vyplnit volný čas. Každý den jim připravujeme svačinky, které máme od velmi ochotných dárců.
Jak se děti zapojují do běžného života? Jak se jim daří ve školách/školkách?
Ukrajinci mají velmi podobný jazyk i kulturu. Proto jsou schopni už po pár dnech poměrně dobře rozumět a brzy se i částečně domluví česky. Trošku je problém ukrajinský vzdělávací systém, který není stejný jako náš. Ale není to nic neřešitelného. Školní výsledky záleží vždy na přístupu rodiny. Pokud rodina spolupracuje, dostaví se úspěchy jak ve škole, tak i v běžném životě. Mladší děti se učí a adaptují rychleji. U starších dětí hodně pomáhá přátelský přístup.
V jakém stavu do Jihlavy přijíždějí?
Nevíme, v jakém stavu do Jihlavy přijíždí, my už je vidíme, když jsou zaregistrovaní a ubytovaní. Oblečení závisí rodina od rodiny, některé děti jsou v teplákách, jiné oblečené běžně.
Zpočátku jsou více plačtivé, smutnější, ale brzy se v aktivitách zapojí a odreagují. Smutek po rodině, která zůstala na Ukrajině, se promítá do vyprávění. Některé příběhy jsou opravdu velice smutné.
Pomůže vám ve vaší práci Ukrajinský dům, který v Jihlavě vznikl?
Určitě pomůže, vzhledem velkému nárůstu počtu nově příchozích dětí. Naše prostory jsou již nedostačující a děti se mačkají v učebnách. Například v herně, kam běžně chodí 8 dětí, se jich najednou pohybuje až 20. Tlačí se, zakopávají o sebe, všude mají rozsypané hračky a není prostor k pohybu. V některých učebnách zase například sedí lidi i na schodech. V tom nové prostory pomohou opravdu hodně.
Může vám ve vaší práci nějak pomoci veřejnost/dobrovolníci?
Pomoc dobrovolníků je pro nás teď nezbytná. I když hledáme ještě minimálně jednoho pracovníka Čecha, nejlépe s pedagogickou nebo sociální kvalifikací. Ne všechny pozice však můžeme zaplatit. Pro tolik dětí a pro rozšíření do nových prostor je třeba mnoho dospělých, kteří to s dětmi umí. Chybí nám proto zejména dobrovolní pomocní učitelé do dopoledních klubů, tam bychom uvítali třeba učitele v důchodu nebo učitelky na mateřské dovolené s tím, že dítě by si zatím mohlo hrát v dětském koutku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
