Horkovod z Dukovan do Brna by mohl stát do šesti let, tvrdí primátorka Vaňková

Mezi představiteli ČEZu a vedením města Brna znovu ožívají jednání o horkovodu z Dukovan. Po plánu, jenž se zrodil už v 80. letech minulého století, sáhlo Brno kvůli současné energetické a bezpečnostní situaci. Argumenty pro stavbu horkovodu mezi jadernou elektrárnou a moravskou metropolí jsou nejistota dodávek plynu z Ruska i bezemisní teplo. 

Už roku 2008 byla na projekt zpracována studie proveditelnosti, v následujících letech však velké plány vyšuměly kvůli nízkému zájmu o dodávky ze strany Brna. „Jednání je ale z našeho pohledu nezbytné obnovit. Musíme činit takové kroky, abychom byli schopni Brno na Dukovany napojit. Pokud bude projekt pro všechny prioritní, může horkovod reálně stát do šesti let," řekla Drbně primátorka Vaňková.

Jde o miliardovou stavbu

Cena horkovodu, se kterým počítá územní plán města, se bude pohybovat v jednotkách miliard. Peníze by měly mimo jiné zajistit dotace, a to až ze čtyřiceti procent. Podle Vaňkové může stavbu financovat ČEZ, stejně jako v případě projektu propojení temelínské elektrárny s Českými Budějovicemi. 

Prostřednictvím dvaačtyřicetikilometrového horkovodu by se na plyn napojily všechny brněnské domácnosti, které nyní fungují přes centrální zásobování teplem. „Jen v Brně by šlo o zhruba 250 tisíc obyvatel plus velkou infrastrukturu, jako jsou nemocnice či vysoké školy,“ řekl ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Veškeré plynové kotelny by se přepojily na horkou vodu.

Oběh vody zajistí čerpací stanice na obou koncích horkovodu i po jeho trase. S plánem souhlasí také premiér Petr Fiala (ODS). „S paní primátorkou jsem o projektu mluvil při nedávné pracovní návštěvě Brna a vyjádřil jsem jeho realizaci plnou podporu. Ve stejném smyslu probíhal i můj rozhovor s panem generálním ředitelem ČEZ,“ uvedl.

Krizový plán

Brno se nyní připravuje také na možnost, že z Ruska zcela přestane proudit plyn. Jedna z variant řešení situace je například využívání zkapalněného plynu dováženého z Ameriky. Pokud by na krizový plán došlo, bylo by potřeba vybudovat nové zásobníky. „Pořád vyhodnocujeme vývoj situace. Navíc jsme i bez ohledu na invazi na Ukrajinu chtěli diverzifikovat zdroje tepla,“ řekla Vaňková.