Český tým vědců objevil unikátní struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy. Odborníci odhalili, že jsou důležité pro množení viru a je možné na ně cílit při hledání nových antivirotik. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd České republiky.
Počet těch, kteří onemocní klíšťovou encefalitidou, v posledních letech roste. V případě nákazy bohužel doposud neexistují vhodná antivirotika, a tak jsou pacienti odkázání jen na podpůrnou léčbu.
Čeští vědci teď učinili pokrok. Našli struktury označované jaké guaninové kvadruplexy v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy.
„Struktura guaninových kvadruplexů byla známá už u některých jiných virů. U viru klíšťové encefalitidy ale ještě nikým popsaná nebyla. Proto jsme se rozhodli prozkoumat genom tohoto viru a zjistit, zda se tam guaninové kvadruplexy vyskytují a jakou mají strukturu. Zaměřili jsme se i na to, jak mohou ovlivňovat virovou infekci v hostitelských buňkách,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Jiří Holoubek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a doktorský student na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svou disertační práci vypracovává pod vedením virologů Daniela Růžka a Luďka Eyera.
U nalezení guaninových kvadruplexů v genomu viru klíšťové encefalitidy byl také tým biofyziků. „Pomocí bioinformatických metod jsme vytipovali, na kterých místech genomu se tyto struktury vytvářejí a charakterizovali jsme je. Na molekulární úrovni in vitro, tedy ve zkumavce, jsme také sledovali aktivitu molekul, které jsou schopné guaninové kvadruplexy rozpoznávat,“ sdělila Klára Bednářová z Biofyzikálního ústavu AV ČR, druhá hlavní autorka studie.
Guaninové kvadruplexy jsou důležité při rozmnožení virů v hostitelské buňce. Jejich struktura zároveň ovlivňuje životaschopnost a vlastnosti samotného viru, takže je možné na ně cílit chemickými látkami, jejichž úkolem je zabránit infekci. Vědci už určili několik molekul, které vykazovaly antivirový účinek. V buducnu by tak mohly pomoci s vývojem léčiva.
Na výzkumu spolupracovali biofyzikové a virologové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity v Praze.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.