Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu by mělo vzniknout v jedné ze čtyř předem vytipovaných lokalit na území ČR. Nacházet se má zhruba 500 metrů pod zemí a provoz by mělo zahájit v roce 2065. Jak ale vypadají kontejnery, ve kterých se bude vyhořelé skladovat? Vydržet by měl stovky tisíc let bez porušení hermetičnosti. Zmenšený model takového kontejneru je teď k vidění v budově Fakulty strojní ZČU v Plzni.
Vyhořelé radioaktivní palivo se rozhodně nebude pod zemí skladovat jen tak v „nějakém“ kontejneru. Jedná se o vysoce sofistikované a technologicky náročné zařízení. Model takzvaného ukládacího obalového souboru, laicky řečeno kontejneru pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren, vyrobila Škoda JS a Fakultě strojní zapůjčila ho Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).
„Vnější obal nádoby je vlastně silnostěnná trubka z uhlíkové oceli o průměru 914 mm, v níž jsou umístěna vnitřní pouzdra ze silnostěnné nerezové oceli, každé pouzdro pro jeden palivový soubor. Pouzdra i vnější obal jsou z obou stran hermeticky uzavřena víky, nicméně kontejner na Fakultě strojní je řezem rozdělený tak, aby si mohl jeho útroby každý prohlédnout. Také proto je nádoba nižší než skutečná, z necelých čtyř metrů ji ŠKODA JS pro tyto účely zkrátila na méně než polovinu,“ vysvětlil Pavel Korelus z Fakulty strojní ZČU.
Protože i takto zmenšený model váží téměř tři tuny, našel své místo prozatím v suterénu fakulty. „U poslucháren v přízemí chceme ale nainstalovat alespoň jeho miniaturu vyrobenou na 3D tiskárně. Ke skutečnému modelu, který opravdu stojí za vidění, pak od něj studenty dovedou šipky. Je to pro ně výborná příležitost, jak si takové zařízení prohlédnout, SÚRAO nám kontejner zatím zapůjčila na neurčito a budeme rádi, pokud tady jako cenná výuková pomůcka zůstane co nejdéle,“ říká proděkan pro spolupráci s praxí Jan Zdebor.
Hermeticky těsný kontejner pro vysoce radioaktivní palivové soubory z reaktorů je vyroben z nerezové oceli. V rámci projektu Škoda JS přišla s optimálním konstrukčním řešením obalového souboru kontejneru. Na základě korozních testů v simulovaném prostředí budoucího úložiště byly také vytipovány materiály s vysokou korozní odolností, které zaručí skladování vyhořelého paliva po dobu v řádech stovek tisíc let bez porušení hermetičnosti obalového souboru!
Vláda schválila výběr čtyř doporučených lokalit, kde bylo se mohlo vybudovat hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Na území Plzeňského kraje se nachází lokalita Březový potok na Klatovsku, dalšími místy jsou pak Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na nich se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.
Proti vybudování hlubinného úložiště vystupuje ale Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
