České skautky a skauti si v tomto roce připomínají jedno velké výročí. Je spjato se známou osobou – Antonínem Benjaminem Svojsíkem. Mužem, který je považován za zakladatele českého skautingu. Pro mnohé bude možná překvapením to, že vše vlastně odstartovalo u nás, na Vysočině.
Skauting jako takový založil Angličan Robert Baden Powell. Byl to vojenský důstojník a vyznačoval se svými výbornými schopnostmi zvěda (z anglického originálu „scout“).V jeho šlépějích pak pokračoval i již zmíněný A. B. Svojsík, kterého myšlenka skautingu velmi zaujala, a proto se odjel inspirovat přímo do Velké Británie. Po návratu pak myšlenku skautingu přizpůsobil českým poměrům a přidal k němu národní tradice. Byla založena česká skautská organizace s názvem Junák. Jakousi „skautskou biblí“ se stala Svojsíkova kniha Základy junáctví.
Na vůbec první skautský tábor vyrazil Svojsík s několika chlapci v roce 1912 pod hrad Lipnici, který najdeme na Havlíčkobrodsku v Lipnici nad Sázavou. Mezi jeho účastníky patřil například i básník Jiří Wolker. Tento tábor měl 13 účastníků, jeho průběh Svojsík vylíčil v brožurce Den v táboře Junáků. Známý je také Skautský deník Jiřího Wolkera, kde básník popisuje své zážitky z tábora na stejném místě z roku 1916.
Hrad Lipnice, zdroj: vysocina.euSvojsík se nejprve pokusil začlenit vznikající skautské družiny do Sokola, kde ale neuspěl. Založil tedy 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák – český skaut, jehož prvním starostou se stal pražský hygienik Čeněk Klika.
Podle Skautského střediska Prácheň si český skauting musel historií razit těžkou cestu. Třikrát se stal nepohodlným pro své demokratické smýšlení a třikrát byl v českých zemích zrušen. Poprvé v roce 1940 nacisty. Obnoven byl v roce 1945 a do svého dalšího zákazu komunistickým režimem v roce 1951 oslovil 400 tisíc mladých lidí. V roce 1968 slaví skauting své další vzkříšení, ovšem jen na chvilku - do roku 1970. Mnoho skautských vůdců bylo pronásledováno režimem. Přesto některé oddíly i nadále fungovaly v utajení. Třetího obnovení se český skauting dočkal po sametové revoluci v roce 1989.
Dnes je na světě více než 60 milionů skautů a skautek a s výjimkou několika zemí s totalitním režimem bychom ho našli všude. Když se přesuneme do České republiky, tak zde je aktuálně 73 315 skautek a skautů. Mnohaletý růst zájmu o skauting trvá a pokračoval dokonce i během pandemie. Junák – český skaut, největší výchovná organizace pro děti a mládež v zemi, tak má o celých 75 procent více členů a členek než před patnácti lety. České skautské hnutí roste nejrychleji v Evropě. „Zájmu o skauting si vážíme o to více v době, kdy mnoho dětí opustilo vinou pandemie své dosavadní zvyky a mimoškolní aktivity. Považuji za výjimečné, že naši dobrovolníci neztráceli motivaci, dařilo se jim překonávat nejistotu i náročné podmínky pro skautskou činnost a ještě měli síly zapojit se do pomoci druhým,” uvádí na webu skautů starosta Junáka – českého skauta Josef Výprachtický.
Skauti „razí“ několik zásadních myšlenek: Být skautem znamená umět si poradit. Parta na celý život. Radost a zážitky. Sebedůvěra. Samostatnost. Férovost. Jsou tyto „body“ stále aktuální? „Určitě ano, jde o základní principy, na nichž skauting odjakživa stojí, rozvíjí je samotná skautská výchovná metoda a ta je skutečně po 110 let stejná. Pracujeme v malých skupinkách, pobýváme v přírodě, ve které se i jednoduché činnosti stávají dobrodružstvím. Klukům a holkám dáváme co největší důvěru, aby zkoušeli své schopnosti a dovednosti, zároveň mají vždy možnost nechat si pomoci či poradit od starších. Každý skaut si „od mala” zvyká na přebírání odpovědnosti za ostatní i za svůj vlastní rozvoj,“ řekla Jihlavské Drbně mluvčí skautů a skautek Barbora Trojak.
Skauting je díky Svojsíkovi u nás již 110 let. Podle mluvčí Trojak stojí stále na stejné metodě a hodnotách. „Ale aby přinášel klukům a holkám opravdu přípravu na život v aktuálním světě, musí nabízet témata, aktivity a nástroje, které tomu odpovídají. Určitá aktualizace je tedy čas od času nutná a děje se i u nás - pěknou ilustrací jsou například skautské odborné zkoušky, odborky,“ dodává Barbora Trojak. Rozdíl oproti dřívejším dobám vidí třeba i v tom, že je dnes mnoho oddílů koedukovaných a kluci a holky mají společný program. „Jistě jsou oblasti, kterým se skauti dříve věnovali více než nyní – napadá mě třeba rétorika, umělecké disciplíny, řemeslné práce, cvičení ve stylu Sokola apod. Také samotné táboření se proměnilo, dnes už není jediným programem tábora primárně zajištění jeho chodu, spíše přemýšlíme, jak najít rovnováhu mezi hrami a praktickými činnostmi,“ doplnila Trojak.
Co se však nemění, tak je častá připomínka osoby již zmiňovaného A. B. Svojsíka. Jeho zásluhy si často připomínají třeba i jihlavští skauti. „My si A. B. Svojsíka nejčastěji připomínáme pomocí kvízů, které máme pro děti připravené a jsou v nich otázky, které se týkají Svojsíkova života. Také si ho připomínáme hlavně v naší skautské historii, kde si jeho jméno a zásluhy, které pro Junák udělal, stále připomínáme,“ řekl redakci Drbny Ondřej Novák, zvaný Houska, vedoucí jihlavského oddílu Káňata, který sám je skautem už 14 let. Dodal, že Svojsíka si jeho oddíl připomíná i na nárazových akcích, například u rituálu jako je skautský slib. „Ten slibujeme na Základy junáctví, které Svojsík napsal.“
V roce 2021 byla znovu vydaná Svojsíkova kniha Základy junáctví, která hraje v mnoha oddílech důležitou roli při skautském slibu, vedle české vlajky. „Kluci a holky v oddílech se samozřejmě dozvídají nejen o A. B. Svojsíkovi, ale i o dalších osobnostech, které byly pro rozvoj skautingu v českých zemích důležité, tematizujeme to i ve skautských časopisech. Letos se plánujeme věnovat prvním krokům, které Svojsík musel při prosazování skautingu udělat,“ dodává Barbora Trojak.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
