Zastupitelé Plzně budou 9. května projednávat dohodu, která by měla vést k demolici nechvalně proslulého „skleněného pekla“ na Rokycanské třídě. Největší nepovolená stavba čítající sedm pater hyzdí město už čtvrt století. Nahradit by ji měl developerský projekt komplexu budov s byty, obchodním centrem a kancelářemi. V naší oblíbené "Politické koridě" jsme se už teď zeptali politiků, zda s tímto záměrem souhlasí.
Pavel Kotas (ČSSD)
Jakákoliv změna v tomto prostoru může být jen k lepšímu. Dlouhá léta se táhl spor s bývalým vlastníkem této nezkolaudované nemovitosti. Dokonce se soudil o městské pozemky pod stavbou. Naštěstí neúspěšně. Město zde řešilo nejeden problém s nepořádkem, požáry a dalšími nebezpečnými situacemi. Teprve nový vlastník nemovitosti je ochoten s městem jednat. Díky městem vlastněným pozemkům, které jsou potřeba pro zrealizování projektu se otevřela cesta k odstranění této ostudy Plzně. Na pozemku je složitý spletenec sítí, kterým se stavba bude muset přizpůsobit. Nicméně věřím, že místo dostane nový náboj a Plzeňané budou spokojeni. Využití vzniklého prostoru mi přijde logické a za dodržení regulativ města do této lokality vhodné.
Pavel Šindelář (ODS)
Návrh v tomto duchu předložím dne 9.5. 2022 do Zastupitelstva města Plzně a pevně věřím, že získá podporu zastupitelů napříč politickými stranami. Stavba „Skleněného pekla“ je již téměř čtvrtstoletí ostudou Plzeň. Za tu dobu se město úřední cestou snažilo o odstranění nepovolných částí stavby, proběhlo i několik soudních sporů, ale výsledků jsme se nedočkali. Teď budou mít zastupitelé, po téměř roce a půl vyjednávání, na stole návrh dohody, na jejímž základě půjde stavba k zemi. Nově by na místě měly vzniknout byty, kanceláře a obchody. Málokdo ví, že území je doslova protkáno inženýrskými sítěmi a umístění nových staveb, aniž by zasáhly tyto městské sítě, bylo při vyjednávání možná nejtěžším tématem. O to více jsem rád, že návrh dohody vznikl. Pokud s ním budou souhlasit i zastupitelé, Plzeň se v relativně blízké době „Skleněného pekla“ zbaví.
Roman Zarzycký (ANO)
Je chybou několika minulých koalic a původního investora, že tato nevzhledná budova je ve stavu, kdy neprospívá svému okolí. Za sebe mohu říci, že jsem pro odstranění stavby. To je ale jen část problému. Město disponuje okolními pozemky i klíčovým pozemkem pod torzem objektu, a to je zcela zásadní pro budoucí výstavbu v zóně s významným potenciálem. Město Plzeň má nyní v rukách nejdůležitější nástroj, bez kterého je dotčené území téměř bezcenné, dokud nebude území zceleno. Proto očekávám transparentní postup v jednání s developerem i zachování si pozice řádného hospodáře na straně města.
Jiří Lodr (KDU-ČSL)
Tento prostor potřebuje změnu – nicméně jsou zde velmi komplikované vztahy. Územím prochází strategické sítě včetně horkovodů teplárny, musí se zajistit ochrana pásma Úhlavy – demolice objektu černé stavby musí být na náklady investorů a je důležité vyřešit majetkoprávní vztahy. Toto území je dotčené projektovanou stavbou východní části Městského okruhu (nová trasa státní silnice I. třídy I/20) a území má svoje výškové poměry a vztahy k napojení dopravní obslužnosti. Je tedy potřeba pracovat na vhodné a vyvážené změně územního plánu. Nicméně je i s ohledem na výše popsané potřebné hledat cestu a umožnit funkční využití území, protože tato lokalita je nyní ostudou města, bez našeho zavinění a také příležitostí k využití jako prostor pro administrativu obchod či služby. Jak uvádím, je vhodnou kapacitou k využití - ve smyslu urbanistickém, ekonomickém, funkčním a kvalitou pro život lidí a služby. Věřím, že se zde najde dobré řešení, pomůžeme toto řešení v orgánech samosprávy hledat.
Pavel Bosák (Piráti)
V Plzni snad není nikdo, kdo by nesouhlasil s demolicí takové nestvůry. Jen je potřeba pohlídat, aby si nový majitel nebo budoucí investor nebral Plzeň jako rukojmí. Abychom nebyli tlačeni k volbě "buď mi dáte lepší podmínky, nebo to nezbourám." Město totiž vlastní v místě pozemky, které stavitel bude potřebovat. Příští týden se teprve dozvíme, za jakých podmínek je stavitel získá. Vzhledem k tomu, že majitelem chátrajícího objektu je osoba z okolí velmi vlivného zákulisního hráče, a že investor má blízko k panu primátorovi, musíme být velice obezřetní.
Michal Vozobule (TOP 09)
„Skleněné peklo“ je památníkem neohleduplného chování investora, který se snažil obcházet zákony a pravidla. Je jenom dobře, když takový památník zmizí. Dnes je celá lokalita nehezkou vstupní branou na Doubravku, když má spíše periferní charakter. Přál bych si, aby budoucí projekt byl opakem současného stavu a budoucí investoři nepřetížili toto území a respektovali všechna pravidla kvalitní městské zástavby.
Václav Štekl (KSČM)
Samozřejmě, že souhlasím. Už bylo na čase vyřešit ten bolavý vřed na tváři města Plzně. Celá kauza je jen důkazem fungování našeho právního státu... Snad se celá věc nebude opakovat u nového majitele pozemku a budoucího developera...
Odpovědi jsou řazeny podle data doručení do naší redakce. Odpověděli představitelé všech politických stran zastoupených v plzeňském městském zastupitelstvu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.