Jaroslav Horák, majitel společnosti Albatros Media, se stal Podnikatelem roku 2014 pro Prahu. „Z vítězství mám velkou radost. Je to ocenění nejen pro mě, ale také pro všechny naše zaměstnance, management společnosti a v neposlední řadě mou ženu, která je mojí partnerkou nejen v životě, ale i v podnikání a přijímám s ní všechna klíčová rozhodnutí,“ komentoval svůj pražský triumf bezprostředně po soutěži Jaroslav Horák. Zároveň se svěřil, že původně zvažoval, zda nominaci na Podnikatele roku vůbec přijmout. „Nakonec jsem souhlasil, ne kvůli mně, ale kvůli Albatrosu, jeho příběhu, kdy se z malého nakladatelství specializovaného na dětskou knihu stal lídr na českém trhu,“ dodal.

Jaká je tedy ta cesta Albatrosu, od stavu, kde byl v roce 2008 až doteď?
Původně jsem finanční investor a se ženou jsme majoritu v Albatrosu koupili v roce 2008. Tehdy to bylo menší nakladatelství, které mělo největší bestseller té doby Harryho Pottera, a zbytek nakladatelství nebyl úplně v ideálním stavu. Tehdy nás oslovil tehdejší generální ředitel s tím, že tu firmu je možné nějakým způsobem restrukturalizovat, vylepšit ji, a po čase prodat. Nakonec jsme po čase zjistili, že je tady příležitost, která je daleko větší, než jen narovnání nějakých věcí uvnitř firmy. Že trh je roztříštěný a okolo Albatrosu je možné pomocí akvizic vybudovat silnou nakladatelskou skupinu. To byla strategie, kterou jsme zvolili a realizovali. Albatros nakonec vyrostl z nakladatelství se zhruba 130 miliony tržeb na více jak půl miliardy letos. Výsledkem je, že se Albatros stal největším českým knižním nakladatelem provozujícím dvanáct samostatných značek a dceřinou společnost patřící k nejvýznamnějším nakladatelstvím na Slovensku.

Původní záměr prodat firmu se nakonec tedy nekonal?
Postupně jsme se ženou pohled na firmu změnili v tom směru, že je to investice, kterou bychom si chtěli udržet a která je dlouhodobá. Časem se investice finanční překlopila na investici strategickou a rodinnou. Je to stará česká značka a přirostla nám k srdci a byli bychom rádi, kdyby fungovala dobře i v dalších letech. Není to prostě jen finanční investice, je to investice, která je pro nás významnější.

Jak se vám spolupracuje s manželkou?
Velmi dobře. Jsme komplementární, každý máme jiné silné stránky, takže se, myslím, dobře doplňujeme. Není tam žádné napětí, svědčí nám to.

Co přesně máte na starosti? Finance?
Přes finance firmu kontrolujeme, ale naše klíčová role se ženou je definování a schvalování strategie, kterým směrem se má firma vydat, kde se má rozšiřovat, do jakých dalších eventuálně produktů, jak má zareagovat na technologickou výzvu e-knih a podobně. Schvalujeme klíčové investice a klíčové strategické akce a samozřejmě máme na starosti nastavení motivace pro klíčový management.

Jde vám také přes ruku, jaké knihy se budou vydávat?
Ne, to je operativní záležitost, do edičního plánu nezasahujeme. Firma je manažersky řízená a operativu dělá výkonný management.

Jaký je tedy váš vztah ke knížkám?
Náš vztah ke knížkám je poměrně silný, my ten produkt máme samozřejmě nesmírně rádi, a proto nám také firma přirostla k srdci. Rádi čteme, nejsme největší odborníci na knihy v České republice, to určitě ne, odborníky máme uvnitř firmy. Ale téma čtení a vzdělanosti je nám velice blízké.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější knížky?
Mám rád knížky s historickými tématy, ale někdy si můžu přečíst i v uvozovkách lehčí literaturu, třeba Hedvábník, což je druhá detektivka v sérii paní Rowlingové, takové knihy čtu, když je čas na relaxaci. Z těch těžších si vybírám knihy se vztahem k historii. Teď třeba čtu knížku o první světové válce.

Dokážete si vůbec v kolotoči podnikání najít čas na relaxaci a na čtení?
Samozřejmě. Na ty klíčové věci, čili na relaxaci, si člověk musí v životě najít čas. Já se dobíjím během a večer před spaním mám zvyk si přečíst alespoň jednu nebo dvě kapitoly.

Běháte, máte i na poli běhu za sebou nějaký úspěch?
Já běhám, abych relaxoval, v lese. Nerad běhám s lidmi, nejsem kompetitivní běžec, neúčastním se půlmaratonů, maratonů, jdu si na hodinku zaběhat do lesa, vedle kterého bydlím a tam dobíjím baterky.

Byl jste vždy podnikatelem, nebo jste patřil i mezi zaměstnance?
Začátkem devadesátých let jsem byl zaměstnancem, ale pak od roku 1998, 1999 jsem byl už v pozici řídícího partnera v private equity fondu a od roku 2008 se věnuji vlastním investicím s tím, že převažuje Albatros.

Co vás vedlo k tomu jít podnikat?
Přál jsem si věnovat se vlastním věcem. Bylo mi těsně před padesátkou a říkal jsem si, když ne teď, tak už nikdy. Rozhodl jsem se věnovat vlastním projektům a nelituji toho, bylo to správné rozhodnutí.

Stal jste se Podnikatelem roku 2014, máte nějaký recept na to, jak být v podnikání úspěšný?
Myslím, že je potřeba najít si správné spolupracovníky, vždy je to o lidech. Zároveň je potřeba podstupovat rizika. Ale to riziko musí být samozřejmě vždy dobře prokalkulované, podložené pečlivou analýzou a strategií. Nesmí to zase být nějaká šílená odvaha. A nakonec musíte mít i štěstí. Štěstí je důležitá věc, ale já ještě doplňuji, štěstí přeje připraveným. Takže musíte mít štěstí a k tomu ještě udělat všechno správně.