Důvěra starostů i obyvatel obcí z vybraných lokalit ohrožených stavbou hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů dostala další ránu, když ve vazbě skončil ještě s dalšími lidmi ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště.
Policie v souvislosti s veřejnými zakázkami SÚRAO obvinila i ředitele této státní organizace Jana Prachaře, soud ho vzal do vazby. Kromě jiného mělo jít o vloni připravovanou zakázku „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“ o předpokládané hodnotě 107 miulionů korun bez DPH. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) to nepřímo potvrdil, když na twitteru napsal, že u Prachaře "nastaly pracovní překážky pro výkon jeho funkce". Řízením SÚRAO proto dočasně pověřil svého náměstka pro jadernou energetiku Tomáše Ehlera.
„Pozornost zaslouží také snaha minulého vedení SÚRAO zařadit do preferovaných lokalit pro úložiště Kraví horu u bývalých uranových dolů v Rožné, která neměla odborné opodstatnění. Obce, na jejichž území stát hledá vhodné místo pro hlubinné úložiště, musí podle názoru Platformy proti hlubinnému úložišti dostat zákonem garantované lepší možnosti hájit své oprávněné zájmy při vyhledávání a povolování tohoto záměru. Současné možnosti samospráv jsou ve srovnání s postavením státních institucí nedostatečné a vedou ke zbytečným a vleklým konfliktům,“ uvedl pro média Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti.
„Připadá mi, že pracovníci Správy úložišť a odpovědní představitelé ministerstva průmyslu a střídající se politici ani k řešení problému, kam s vyhořelým radioaktivním palivem, nechtějí dojít. Stále není žádný výsledek. Utrácejí se každý rok stovky miliónů až miliardy korun. A dát zákonná práva obcím, to nikdo z čelních politiků neřešil a neřeší. Zprůhlednit celý proces, principy hodnocení lokalit a výběru způsobu ukládání, též neznáme,“ konstatoval Klásek.
Dále mluvčího platformy poukázal na to, že od roku 2003 je v České republice již 12. vláda, 13 různých ministrů na ministerstvu průmyslu a obchodu a 12 různých ministrů na ministerstvu životního prostředí. „Slyšíme sdělení, že nás chápou, ale nikdo nechce udělat krok reálnému a demokratickému řešení celého problému. Komu máme důvěřovat? Jeden čelní představitel státu nám něco slíbí a za chvíli je nahrazen jiným. Uměle vytvářené jakési pracovní skupiny či poradní panely expertů považuji jen za zástěrku pracovníků SÚRAO a MPO. Myslím si, že současná situace je možností a i nutností přehodno-cení celkového přístupu státních institucí k obcím a jejich lidem,“ dodal Petr Klásek.
Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu by mělo vzniknout v jedné ze čtyř předem vytipovaných lokalit na území ČR. Nacházet se má zhruba 500 metrů pod zemí a provoz by mělo zahájit v roce 2065. Vláda schválila výběr čtyř doporučených lokalit, kde bylo se mohlo vybudovat hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Na území Plzeňského kraje se nachází lokalita Březový potok na Klatovsku, dalšími místy jsou pak Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na nich se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.
Proti vybudování hlubinného úložiště vystupuje ale Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
