Plánujete svatbu nebo studium v zahraničí? Dejte pozor na podmínky soudního překladu dokumentů

Formální ověření dokumentu

Všechny úřední dokumenty, mezi které patří například matriční doklady nebo doklady o studiu, musí splňovat jazykové požadavky dané cizí země. Před samotným překladem je ale nutné si nejprve zajistit všechna potřebná formální ověření daného dokumentu. K nejjednodušší variantě takové přípravy dochází při oboustranné dohodě o právní pomoci mezi dvěma státy. V takovém případě mohou být na území cizí země použity dokumenty bez dalšího zvláštního ověření. Pro některé typy veřejných listin (např. listiny o manželství, rodičovství nebo státní příslušnosti) toto zjednodušení navíc platí v rámci celé EU. V praxi ale někdy dochází k výjimkám a i tyto země mohou stále požadovat složitější ověření.

Pokud nemá Česká republika s danou zemí dohodu uzavřenou nebo zde platí výjimky, je třeba využít ještě ověření takzvanou apostilou nebo superlegalizací. „Zmíněná opatření potvrzují pravost úředního razítka a podpisu na listině, ale nezabývají se jejím obsahem. Apostilní doložku vydává Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo zahraničních věcí a platí v zemích, které podepsaly Haagskou úmluvu, jako jsou například státy EU, Velká Británie, USA nebo Kanada,” vysvětluje Petra Sendlerová, metodička pro překlady a tlumočení z jazykové agentury Skřivánek.

„Nejsložitější variantou je poté takzvaná superlegalizace. To je proces, kdy listiny projdou ověřením od Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zahraničních věcí a nakonec superlegalizací od zastupitelského úřadu daného státu. Pokud se jedná o dokument vydaný nebo ověřený orgánem státní správy, lze vynechat kontrolu Ministerstva spravedlnosti. Někdy je ale naopak potřeba nechat dokument ověřit ještě u dalšího souvisejícího úřadu, a to v případě superlegalizace i apostily. Například vysvědčení je nejprve ověřeno Ministerstvem školství,” říká metodička pro překlady a tlumočení z jazykové agentury Skřivánek.

Požadavky na překladatele

Další fází procesu je zajištění překladu jako takového. „Veškeré listiny musí projít takzvaným soudním překladem, který splňuje stejné požadavky jako ten běžný, ale přidává navíc formální náležitosti dané zákonem. Znamená to, že překlad bude pevně svázán s originálním dokumentem nebo s notářsky ověřenou kopií, bude opatřen doložkou, kulatým razítkem a podpisem překladatele jmenovaného k vyhotovování těchto překladů Ministerstvem spravedlnosti. Ve většině případů lze využít služeb českých soudních překladatelů, ale v některých případech je třeba, aby překlad provedl přímo překladatel jmenovaný v dané zemi,” dodává Petra Sendlerová.

Překlad a potvrzení překladatele

K překladu byste měli předložit jenom ty listiny, které již mají všechna formální ověření. Díky tomu budou přeložena i potřebná potvrzení a s dokumenty byste neměli mít žádnou další starost. Někdy je však jako poslední krok překladu potřeba ještě zajistit potvrzení podpisu soudního překladatele. V takovém případě je nutné přeložený a ověřený dokument podrobit další kontrole notářem a Ministerstvem spravedlnosti. Pro celý proces tedy platí, že je nutné zjistit si dopředu co nejvíce informací o dané cizí zemi a začít řešit dokumenty s dostatečnou časovou rezervou. Vzhledem k některým opatřením se totiž může ověřování podstatně prodloužit.

Elektronický soudní překlad

Alternativou k výše popsanému soudnímu překladu v listinné podobě je vyhotovení elektronického soudního překladu, který je v současné době již také možný. Jeho výhodou je úspora času a nákladů, pokud daný úřad tuto formu překladu akceptuje.