Možná už letos na podzim půjde k zemi známá Roklanská chata, jež se nachází nedaleko od Modravy na území Národního parku Šumava. Konstrukci chaty, kterou vybudoval v roce 1936 Klub českých turistů jako jedno z nejvýše položených stavení na Šumavě, napadla dřevomorka. Nepoužívaný a opuštěný objekt má být v dezolátním stavu. Majitelem chaty je aktuálně národní park, který už podal žádost o demolici.
Senátor Tomáš Jirsa (ODS) uvedl na svém webu informaci o tom, že Správa Národního parku Šumava podala v tichosti na stavební úřad v Kašperských Horách žádost o demolici chaty pod Roklanem. Podle senátora likvidací Roklanské chaty zmizí i část Klostermannovy Šumavy a šumavské spolky se proto již nahlašují do správního řízení, kdy se pokusí demolici Roklanské chaty zabránit.
Tvrzení o utajované přípravě demolice chaty odmítá mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. „Demolice Roklanské chaty není nic, co bychom pokoutně a v tichosti připravovali a snažili se na to neupozorňovat. Poslední čtyři roky a vlastně co máme výsledek EIA, v rámci které se zjišťovala možnost přístupnosti Modrého sloupu říkáme, že tato část parku, kde je i Roklanská chata se nemůže zpřístupnit veřejnosti. A to s ohledem na významně negativní vliv na chráněné živočichy, zejména pak tetřeva hlušce,“ informoval mluvčí Jan Dvořák.
Podroklaní je podle vedení parku jádrem výskytu tetřeva. „Přímo v té lokalitě žijí desítky jednotlivých kusů tetřevů. My říkáme už dlouho, že opuštěná Roklanská chata musí být zdemolována. Chata je stavebně úplně v dezolátním stavu. Dřevěnou konstrukci napadlo několik druhů dřevokazných hub. Nic jiného než demolice není možné. Podali jsme žádost o demolici, protože je potřeba to vyřešit. Až bude stavební povolení, začne se s demolicí. Mohlo by to být už letos na podzim, případně příští rok na jaře,“ konstatoval mluvčí Dvořák. Počítá se s tím, že z místa zmizí veškeré stavební prvky, včetně základů.
Bývalá turistická útulna i přes svůj současný žalostný stav láká různé dobrodruhy k přespání. „Snažíme se stále zabezpečovat přístup do chaty, ale stává se, že najdeme vypáčené dveře, nebo okna. Lidé dovnitř lezou a teď opravdu nikdo neví, kdy to celé spadne,“ varuje mluvčí Dvořák.
Kvůli záchraně Roklanské chaty se už před lety uvažovalo o jejím zařazení na seznam kulturních památek. Tato iniciativa však narazila na ministerstvu kultury, které chatu odmítlo prohlásil kulturní památkou zejména vzhledem k jejímu žalostnému stavu. Pro byl ale například Plzeňský kraj.
„Lidé si často pletou Roklanskou hájenku zmiňovanou Karlem Klostermannem v románu Ze života lesních samot. Ale současná Roklanská chata není Roklanská hájenka, která sloužila jako hostinec a ubytovna. Ta stála na jiném místě, byla mnohem starší a je dávno úplně pryč. Hájenku zlikvidovalo vojsko po roce 1950. Poblíž stála roklanská nádrž, která v případě plavení dříví sloužila jako zásobárna vody. Když byla potřeba, tak se voda pustila, aby zvýšila stav vody a umožnila lepší plavení dříví. Také hráz této nádrže odstřelili vojáci. Dodnes je tam ta protržená hráz viditelná,“ říká mluvčí parku. Těsně vedle Roklanské chaty v dobách Železné opony vyrostla pohraniční rota Roklan. Ta už dnes také neexistuje. Zbyly po ní jen základy zarostlé v trávě.
Základy bývalé roty Roklan vedle Roklanské chatyPro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
