Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.
Až 95 procent pesticidů se do tuzemska dováží, místním výrobcem je podle experta na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Františka Kocourka pouze Draslovka Kolín. „Malý výrobce nemá prostředky na náklady spojené s výrobou registrovaných pesticidů. Ty se pohybují v desítkách milionů za jednu účinnou látku – od vývoje po zavedení do praxe,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Ekonews. Trh si dělí asi osm velkých nadnárodních výrobců, největší jsou německý BASF, švýcarská Syngenta a americká Corteva.
Corteva měla loni v Česku tržby z prodeje pesticidů ve výši 1,4 miliardy korun a dosáhla zisku po zdanění 93 milionů. Podle zveřejněné výroční zprávy její podíl na tuzemském trhu činí 19 procent, což odpovídá celému trhu o rozsahu 7,4 miliardy korun.
„Čisté tržby společnosti Corteva rostly už třetí následující rok po sobě,“ říká Jean-Philippe Riffat, regionální ředitel Corteva Agriscience pro střední Evropu. Růst podle něj přineslo jednak rozsáhlé zavádění nových produktů v oblasti pesticidů i osiv a jednak „sebevědomá cenová politika spojená s velkou poptávkou po technologiích“.
Dalším hráčem na poli pesticidů je německá společnost Bayer, která vlastní od roku 2018 americkou firmu Monsanto. Ta v sedmdesátých letech minulého století objevila herbicid glyfosát, o jehož další používání už byl několikrát sveden boj i na „půdě“ Evropské unie. Česko zakázalo používání glyfosátu od začátku roku 2019 na předsklizňovou aplikaci u plodin pro potravinářské účely, tedy primárně na obiloviny a veškerou řepku.
Bayer, který je i výrobcem léků, v Česku nezveřejňuje zvlášť tržby za svou divizi „pesticidů a osiv“, označovanou jako „crop science“. Ve výroční zprávě za rok 2020 pouze píše, že tržby vzrostly o dvě procenta, a to „hlavně z důvodů příznivého počasí“.
Negativně naopak počasí ovlivnilo prodej fungicidů, tedy postřiků proti plísním. V tomto případě je pro výrobce pesticidů špatným počasím sucho, protože v něm se plísním nedaří. Pokles zaznamenaly u Bayeru i herbicidy, což jsou látky na hubení plevele, a to kvůli poklesu ploch, na nichž se pěstuje cukrová řepa. Naopak dobré tržby si Bayer za předloňský rok pochvaloval u kukuřičných herbicidů či insekticidů používaných na hubení hmyzu.
Pondělí, 27. června 2022, 11:00
Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů,...
Největší chemický koncern na světě, německá společnost BASF, dosáhla v agrobyznysu v Česku v roce 2020 podle výroční zprávy tržeb 915 milionů korun. „Agrární divize BASF nabízí na českém trhu portfolio, které zahrnuje kromě pesticidů také přípravky pro ekologické zemědělství, mořidla osiv a osiva jako taková,“ uvádí za společnost Stanislav Větrovský, vedoucí marketingu pro Českou a Slovenskou republiku s tím, že tržby celé divize jsou v posledních dvou až třech letech stabilní. Do značné míry ale závisejí na počasí v dané sezóně a na plodinové skladbě v rámci daného pěstebního roku.
Švýcarská společnost Syngenta dosáhla v tuzemsku předloni tržeb 770 milionů a navzdory nepříznivému počasí, jak stojí ve výroční zprávě, růstu o necelých šest procent. „Externí faktory v roce 2020 byly nepříznivé, zejména průběh počasí během roku a jeho vliv na objem a kvalitu sklizně,“ uvádí firma. Jejími hlavními produkty jsou fungicidy na obilí, herbicidy na kukuřici a obilí a mořidla.
Kromě těchto čtyř světových výrobců patří k velkým hráčům na tuzemském trhu rovněž společnosti Adama a FMC Agro Česká republika. Společnost Adama s centrálou v Izraeli měla loni tržby téměř půl miliardy korun. FMC Agro, vlastněné nizozemskou FMC Chemicals, vykázalo za rok 2020 tržby 514 milionů.
Uvedených šest společností je členem asociace CropLife Česká republika, neboli sdružení výrobců pesticidů. Ta se prezentuje jako organizace představující „udržitelná řešení v ochraně rostlin“ a jako svůj hlavní předmět činnosti uvádí „koordinovaný postup a ochranu zájmů členů sdružení ve vztahu k orgánům a institucím státní správy a samosprávy v České republice“. Jinými slovy jde o lobbistickou organizaci, která spadá pod stejnojmennou centrálu v Bruselu.
Lobbing je pro výrobce pesticidů důležitý, protože v posledních letech čelí rostoucí regulaci ze strany Evropské unie. Ta tlačí na omezení používání pesticidních přípravků obecně (viz návrh dále), ale zároveň přibývají na seznamu zakázaných pesticidů další a další přípravky s tím, jak jde vývoj dopředu a prokazují se jejich negativní účinky – ať už na lidské zdraví nebo na životní prostředí.
Jak zmiňuje František Kocourek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, syntetických pesticidů v rámci ekologizace a cílů Green Dealu ubývá. „Počet každoročně schválených biologických přípravků v EU už převyšuje ty syntetické – loni to bylo v poměru čtyři ku jedné, předtím to bylo obráceně – pět syntetických na jeden biologický. U ovoce a zeleniny se náhrada v brzké době může týkat až dvaceti procent syntetických pesticidů,“ uvedl.
Zmíněná společnost Bayer na to upozornila i ve své výroční zprávě, kde píše, že v roce 2021 předpokládá pokles obratů kvůli ztrátě registrace účinné látky thiacloprid (insekticid, jed, který narušuje přenos impulsů v nervovém systému hmyzu a postupně vede k jeho usmrcení, který se používá na řepku i ovocné stromy, pozn. aut.). Podobně konstatuje dopad kroků EU do byznysu i Syngenta. „V letech 2017 až 2019 nás postihly opatření Evropské unie a došlo k zákazu prodeje našich klíčových produktů, které se promítlo do poklesu tržeb v roce 2019,“ uvádí ve výroční zprávě s tím, že v roce 2020 se situace stabilizovala a chybějící produkty byly nahrazeny novými v souladu s opatřeními EU.
Zmíněné ukončení registrace přípravků nebo účinných látek na úrovni EU má za následek jejich následný konec v jednotlivých státech. Za BASF se například v Česku loni jednalo o přípravky na bázi Epoxikonazolu. „V následujících letech lze očekávat, že bude docházet k úbytku dalších účinných látek, a tak i přípravků, které se v zemědělství používají,“ dodává za BASF Větrovský.
Podobně je na tom výrobce Corteva, kdy EU neobnovila registraci přípravku chlorpyrifos a firma jej loni přestala vyrábět. „Stojí za to říci, že chlorpyrifos-methyl byl nejúčinnějším řešením proti kněžici mramorované (ploštice původem z Asie, pozn. aut.), která se Evropou rychle šíři,“ uvádí za Cortevu Riffat s tím, že žádná aktivní látka nebyla tak pečlivě zkoumána. Zemědělci tím podle něj přišli o klíčový nástroj, jak svou úrodu ochránit, dodává.
Podle expertů, především hydrologů, je ale problém, že i když je nějaký pesticid zakázán, neznamená to, že je od něj životní prostředí vyčištěno. Pesticidy či jejich metabolity (zmutovaná účinná látka daného pesticidu, pozn. aut.) se totiž ve vodě či v půdě objevují i desítky let poté, co jsou zakázané.
„V podzemních i povrchových vodách ale stále nacházíme i metabolity látek, které se už patnáct let nepoužívají,“ potvrzuje Vít Kodeš z Českého hydrometeorologického ústavu.
Cíl Evropské unie nyní zní snížit do roku 2030 používání pesticidů na polovinu, ve středu jej schválila Evropská komise, nyní jej musí ještě projednat Evropský parlament a Rada. Zvyšující se tlak z Bruselu vyvolaný zhoršující se biodiverzitou a stavem přírody nutí výrobce se přizpůsobovat. Samozřejmě se ale snaží evropské cíle zmírnit, dopady pesticidů zpochybňovat a varovat před hrozivými následky, když je nebudeme používat. Nejčastěji poukazují na to, že neexistuje jiné účinné řešení, jak daného škůdce, plíseň zastavit anebo varují, že dojde k velkému propadu výnosů.
Výrobci ale zároveň hledají cesty, kde mizející byznys vykrýt. Jednou z možností, jak chemické pesticidy nahradit, jsou bio přípravky. „Jedná se o řešení založená na přírodních mechanismech, jako jsou mikroorganismy, rostlinné extrakty nebo například feromony,“ uvádí za BASF Větrovský. V nabídce je podle něj a především pro ochranu ovoce a zeleniny. „Jejich podíl v našem portfoliu se zvyšuje a bude nadále narůstat, nicméně vzhledem k jejich obecně nižší účinnosti se zatím jedná více o společenskou poptávku než o poptávku ze strany našich zákazníků,“ dodává.
Článek je součástí série Jedy v potravinách věnované pesticidům, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
