Skončilo období připomínkování Metropolitního plánu a řada městských částí není s jeho druhou verzí spokojena. Jejich vyjádření často obsahují stovky komentářů a například Praha 6 ho odmítla celý.
Metropolitní plán je územním plánem pro Prahu, který říká, kde a co je a není možné stavět. První verzi zveřejnil magistrát v roce 2018 a vyjadřovalo se k němu během společného jednání o návrhu. Upravený byl pak letos znovu představen k připomínkování 26. dubna.
„V rámci předešlého jednání jsme vůči Metropolitnímu plánu vznesli celkem 204 zásadních připomínek. Dvě třetiny z nich zpracovatel nepřijal, přitom šlo o připomínky závažného charakteru. Za takové konstelace, kdy je v projednávání Metropolitního plánu městská část víceméně na druhé koleji, ačkoliv má nejlepší povědomí o situaci v dotčených lokalitách, je pro nás Metropolitní plán nepřijatelný,“ uvedl v tiskové zprávě starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Šestka má s plánem několik zásadní problémů. Břevnovská radiála není zanesena v celé své délce tak, jak byla historicky dohodnuta, plán nepřináší žádné řešení dopravních opatření k ochraně centra Dejvic a Bubenče před automobilovou dopravou a v plánu není zaneseno prodloužení metra ze stanice Nemocnice Motol.
Zastupitelé městské části proto plán odmítli a chtějí o něm znovu jednat.
Praha 5 zapracovala více než 245 připomínek. „Hlavní město tvrdí, že má "plán pro Prahu". My, a nejen my, ale i další městské části, opakovaně říkáme, že plán NEMÁ. Aktuální návrh sice řeší bydlení pro 400 tisíc obyvatel, ale naprosto nebere v potaz doprovodnou infrastrukturu, občanskou vybavenost a například v oblasti školství negarantuje plochy pro výstavbu školských budov - jak tedy chce zajistit dostatečnou kapacitu ve školkách a školách?“ napsal na Facebooku místostarosta městské části Zdeněk Doležal (ODS).
Praha 5 podle něj na nedostatky plánu upozorňovala už v roce 2018. „Některé naše připomínky se podařilo do současného návrhu plánu prosadit, například ochranu zeleně, konkrétně parku Kavalírka a okolí Motolských rybníků,“ doplnil Doležal.
Návrh plán vidí jako nesrozumitelný a nečitelný. „Pokud má takto důležitý strategický dokument pro celé hlavní město opravdu fungovat, tak je potřeba, aby Institut plánování a rozvoje začal s městskými částmi komunikovat a naslouchat jim,“ uzavřel Doležal.
Stejně jako Pětka a Šestka si osmá městská část stěžuje na to, že připomínky z roku 2018 nebylo do nového návrhu zapracovány v plném rozsahu, jen minimálně nebo částečně.
Praha 8 podala k návrhu Metropolitního plánu do veřejného projednání 539 připomínek. „Na zpracování připomínek nám bohužel dalo hlavní město jen 30 dní a naše žádost o prodloužení termínu byla zamítnuta. Nezbylo, nežli si vyhrnout rukávy a s týmem územního rozvoje předvést heroický výkon. Výsledkem je rozsáhlý materiál s více než pěti sty připomínkami. Od zahloubení Holešoviček, ochrany sídliště Ďáblice proti plánovanému stavebnímu zahušťování, ale například i vznik sportovních center, nízkoprahových klubů a občanské vybavenosti z tzv. výměníků, aby se z parkovišť nestaly parcely,“ sdělil na webu městské části místostarosta Jiří Vítek (Patrioti).
Před čtyřmi lety podala Praha 4 k Metropolitnímu plánu přes 300 připomínek. „Od té doby bohužel nemělo hlavní město Praha potřebu s námi o našich zásadních připomínkách jednat, a to až do letošního května, kdy už však bylo zcela zřejmé, že naprosté většině našich připomínek ke koncepci Metropolitního plánu nebylo vyhověno,“ informoval na webu radní pro územní rozvoj Patrik Opa (ODS). K letošnímu návrhu podala přes 200 připomínek.
Čtyřka řeší například nedostatek ploch vymezených pro občanskou vybavenost, naddimenzované kapacity transformačních ploch a nejednoznačný postup při rozhodování v těchto plochách, absenci podrobnějšího funkčního členění jednotlivých lokalit, nedostatečnou ochranu obytné funkce, nedostatečnou ochranu nejvýznamnějších parkových ploch zeleně nebo absenci řešení zásadních deficitů parkovacích kapacit na sídlištích.
Zastupitelstvo Prahy 7 schválilo víc než sto zásadních připomínek. „Za stěžejní považujeme, aby výšková regulace odpovídala charakteru okolní zástavby a aby docházelo k dostatečné ochraně zeleně z důvodu prevence městského tepelného ostrova a změn mikroklimatu města. Chceme, aby zde byl dostatek ploch pro nové parky a občanskou vybavenost, aby zástavba Prahy 7 dávala smysl, byla dobře prostupná, různorodá a nevznikaly zde velké monofunkční bloky,“ zmínila v tiskové zprávě místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová (Praha Sobě), která má na starosti územní rozvoj.
Výškovou regulaci považuje za důležitou i městská část Praha 12, hlavně v obchodních centrech na sídlištích. „Požadujeme především snížení stanovené výšky budov, například na obchodním centru v ul. Vosátkova či obchodních centrech Labe a Obzor, ale i v okolí ulic Cílkova či Botevova tak, aby byla zachována struktura sídliště, kterou tvoří nízké budovy sloužící jako občanská vybavenost,“ popsala konkrétní požadavky v tiskové zprávě místostarostka Eva Tylová (Piráti). Podle ní developeři zmíněná centra vykoupili a chtějí na nich postavit až osmnáctipatrové budovy.
„Je to ovšem jejich nevhodný podnikatelský záměr. Negativní postoj naší městské části i občanů k zahušťování sídlišť nadměrnými budovami je dlouhodobě konzistentní a známý. Doporučuji developerům jej akceptovat, jinak riskují, že nebudou moci budovy postavit v jimi původně navrhované podobě, tak jako např. tzv. komplex Dvě věže na Kamýku společnosti Trigema,“ dodala Tylová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
