Pády z prolézaček i úrazy na trampolínách či ve vodě. Zhruba o třicet procent více dětí ošetří v průběhu prázdnin zdravotníci šternberské nemocnice ve srovnání s dalšími měsíci. V letním období nejen děti zkouší nové aktivity, u kterých ne vždy odhadnou své možnosti.
„Nejčastěji během letních měsíců řešíme zlomeniny končetin, úrazy hlavy, různé zhmožděniny a tržné rány, ale také popáleniny nebo otravy,“ vyjmenovává Štěpán Malec, primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Šternberk.
Rodiny s dětmi bývají častěji venku a věnují se sportování a dalším aktivitám, různorodé hry a kratochvíle pak zkoušejí děti i například na táborech. „Okolnosti bývají různé, u malých dětí jsou časté pády z prolézaček, na hřištích, ale třeba i v interiérech. U starších dětí jsou velkým problémem trampolíny, časté jsou také pády z kola a různá zranění při sportech,“ doplňuje v tiskové zprávě primář Malec.
Samozřejmostí by proto podle primáře mělo být nošení ochranných pomůcek při sportech, ať už jsou to rukavice, brýle, helma či chrániče. Zároveň je vhodné nepřeceňovat síly dětí a nové aktivity je učit postupně. „Pokud už ke zranění přeci jen dojde, je na místě vyhledat odbornou pomoc – v případě zlomenin a tržných ran na chirurgické ambulanci, v ostatních případech na pediatrii,“ doplňuje mluvčí skupiny AGEL Adam Knesl.
Samostatnou kapitolou letních zdravotních komplikací jsou pak úrazy ve vodě a tonutí. „Děti by měly při vodních sportech mít vždy záchrannou vestu a při plavání by měly být pod bedlivým dohledem dospělých. I dítě, které plavat umí, se může například vylekat, zpanikařit, a začít se topit. Malé děti je pak potřeba hlídat bedlivě kdykoliv, kdy je vodní plocha v dosahu – ať už jde o jezero, nebo malý domácí bazének. Stačí chvilka nepozornosti a dítě se v tichosti a bez povšimnutí může začít topit,“ varuje primář Malec s tím, že následky delšího tonutí bývají již nevratné a mnohdy mohou končit i ztrátou života.
Méně obvyklou, nicméně nijak vyloučenou situací pak v létě může být i střet se zmijí, jejíž jed může být zejména pro dítě i smrtelně ohrožující. „Pokud by dítě uštkla zmije, je potřeba znehybnit postiženou končetinu a co nejdříve přijet do nemocnice. Nedoporučuji žádné zaškrcování, rozřezávání rány, vyplachování ani vysávání jedu. Vhodnější je dítě uklidnit a vyhledat odbornou pomoc,“ radí závěrem primář šternberského dětského oddělení.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
