Velmi bouřlivou diskusi lze očekávat na zářijovém jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje. Radní kraje totiž na svém mimořádném jednání schválili návrh na odkoupení podílů společnosti, která je vlastníkem naprosto zchátralé budovy bývalých Městských lázní v Plzni. O odkupu by mělo zastupitelstvo jednat 5. září. Opozice tento nápad ale dlouhodobě kritizuje, označuje ho nesmysl a odmítá jej.
Nevyužitý, částečně památkově chráněný objekt, kde je jen paintballová střelnice a veřejnost ho považuje za jednu z největších ostud města, aktuálně vlastní firma TWB Praha. Kraj letos v březnu nechal vypracovat znalecký posudek na odkup stoprocentního podílu. Obvyklá kupní cena byla stanovena na 140 mil. Kč.
„Máme teď jedinečnou příležitost do této budovy umístit multifunkční sál, expozice a depozitáře Západočeské galerie, multifunkční sál, konferenční sály a prostory pro talentované děti ze střediska Radovánek, environmentální centrum zaměřené na změnu klimatu ve městech, prostory pro prodejní výstavy a propagaci oblastí našeho kraje i centrum pro folklórní soubory našeho kraje,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Josef Bernard (STAN).
Podle jeho slov získá kraj objemově více než dvojnásobný prostor oproti plánované budově galerie v přibližně stejné hodnotě. „Předpokládáme využití zelených střech, fasád a teras. Budova bude primárně vytápěná soustavou tepelných čerpadel a samozřejmostí bude fotovoltaika," řekl. Ve vrchním patře má být prosklená kavárna.
Podle Pavla Karpíška, šéfa zastupitelského klubu ODS, jde o ekonomický nesmysl a populismus před komunálními volbami. Vedení kraje by mělo spíš řešit novostavbu své Západočeské galerie v Plzni, která je kompletně připravená a kam by se uložily velmi cenné sbírky obrazů z nevyhovujících depozitářů. Podle ekonomického náměstka hejtmana Romana Zarzyckého (ANO) se ale její náklady stále zvyšují a dnes přesahují 1,5 miliardy korun. To si kraj bez výrazné dotační podpory podle něj nemůže dovolit, protože by musel výrazně omezit všechny další výdaje.
Poprvé se začalo o případném využití městských lázní mluvit v rámci krajské předvolební kampaně na podzim 2020. S nápadem přišlo právě hnutí STAN. Vysloužilo si tím ale obrovskou kritiku mnoha voličů na sociálních sítích, kteří nešetřili jízlivými komentáři zpochybňujícími tento nápad. Proti přestavbě lázní už dříve vystoupila bývalá náměstkyně hejtmana Marcela Krejsová (ODS), která zdůraznila, že rekonstrukce je vždy dražší než stavba na zelené louce. „Ta budova lázní je v zátopové oblasti. Disponuje jen malými místnostmi, kromě té, kde je plavecký bazén. To, že vyřešíme galerii levnější variantou rekonstrukcí objektu v dezolátním stavu je matení veřejnosti lacinými výkřiky,“ doplnila Krejsová.
Stavba významné budovy započala v roce 1926. Za návrhem stál architekt Bedřich Bendelmayer. Lázně se veřejnosti otevřely ještě před finálním dokončením. Návštěvníci mohli už v roce 1931 využívat sprchové, vanové a parní lázně. O rok později se otevřela i plovárna, kde se pořádaly plavecké kurzy. Posléze se zprovoznil také léčebný ústav s rašelinnými lázněmi, vodoléčbou elektroterapií, uhličitými a bylinnými lázněmi. Stavba byla dokončena v roce 1932.
Budovu prosinci 1944 vážně poškodil americký nálet. Po válce se rekonstrukce chopil architekt Václav Neckář, který lázním vtisknul současnou podobu. Architekt již neobnovil klasicizující sloupové průčelí a fasádu oprostil od přemíry dekoru. Plzeňané lázně využívali až do roku 1993, kdy skončil jejich provoz. Od té doby chátrají. Stavba je dlouhodobě bez údržby, dovnitř zatéká voda. V prasklinách zdiva se uchycuje náletová zeleň. Interiér je celkově zdevastovaný a poznamenaný projevy vandalismu. Budova dospěla do stavu, kdy je nutná její celková stavební obnova."
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
