Liberecká knihovna převzala do úschovy část fondu knihovny bývalého františkánského kláštera v Hejnicích. Knihovna obsahuje 1 200 svazků, téměř pět stovek z nich už je v Liberci. Vrací se tak nejblíže svému původnímu místu uložení, knihovna je chce zpřístupnit veřejnosti.
Knihy se letos stěhují z Prahy do Liberce, dosud byly totiž umístěny v knihovně františkánského kláštera u chrámu Panny Marie Sněžné v Praze. „Tyto knihy se v Praze ocitly spíše souběhem okolností a bratři františkáni se je – podobně jako u dalších fondů – snaží umístit v jejich původní lokaci,“ vysvětlil Ondřej Čapek, poradce představeného řádu františkánů v ČR a delegát pro historické fondy.
Krajská vědecká knihovna tak přebírá knihy do své správy, starým svazkům zajistí vhodné prostředí a navíc je může digitalizovat a zpřístupnit veřejnosti pro badatelské účely.
Historie Františkánského kláštera sahá až do 17. století, založil jej hrabě František Ferdinand Gallas se svou chotí Johannou. Knihovna kláštera v počátku obsahovala 400 svazků, ale rozrostla se až na 4 500 svazků. Získávala je především jako dary mimo jiné právě od zakladatele kláštera F. F. Gallase, ale i od farářů či zakoupením zbytku knihovny bývalého františkánského kláštera ve Zhořelci roku 1724.
Koncem 18. století klášter v Hejnicích zasáhl požár, kterému knihovna částečně podlehla. V roce 1950 došlo k přepadení a zlikvidování řeholního života komunisty a klášter byl zrušen. Po této události knihovna obsahovala zhruba 1 200 svazků, které budou postupně předávány do úschovy Krajské vědecké knihovny v Liberci.
Knihy po událostech v roce 1950 putovaly na různá místa. Z kláštera v Obořišti na Strahov do Památníku národního písemnictví a až roku 1990 byla knihovna vrácena františkánům. „Během těchto cest došlo k nějakým ztrátám a nekvalifikovanému roztřídění fondu. Ze 4 500 svazků dnes registrujeme asi 1 200, které se z knihovny dochovaly,“ řekl Václav Kříček, vedoucí oddělení starých a vzácných tisků KVK v Liberci.
Obsahově se podle Kříčka jedná především o staré tisky vydané po roce 1500 až do roku 1800, z 19. století jich je ve fondu minimum. „Předpokládáme, že novější svazky spíše zmizely v propadlišti dějin, naopak ty nejstarší a nejvzácnější se dochovaly,“ řekl Jan Maloušek, správce historických fondů a knihovník františkánské knihovny kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze. Jedná se především o teologické a liturgické texty, najdeme ale i tisky z oblasti práva a historie. Jsou psány většinou latinou či němčinou, okrajově i dalšími jazyky.
Zub času se na svazcích pochopitelně podepsal, přesto jsou ve velmi dobrém stavu. „Proběhlo mechanické očištění, knihy jsou samozřejmě poškozeny, některé okousaly myši. Do budoucna to bude chtít u některých restaurátorský zásah,“ uvedl Kříček. „Přesto, že knihy byly po staletí používány, jsou v nadprůměrném stavu,“ dodal Maloušek.
Ze zajímavostí lze určitě jmenovat dílo Tomáše Pešiny z Čechorodu a jeho Mars Moravicus „Pak je tam exemplář česky tištěné knihy. Dále benátské vydání Bible, jeden díl,“ vyjmenoval Kříček.
Do Liberecké knihovny postupně doputují další exempláře. „Nabídku jsme bez váhání přijali. Vnímáme ji jako další způsob, jak přispět k rozvoji zájmu o regionální historii, což je jeden z důležitých úkolů krajské knihovny. Po zpracování bude fond dostupný badatelům z řad studentů a odborníků, kteří si budou moci dokumenty objednat do našich studoven,“ uvedla Dana Petrýdesová, ředitelka liberecké knihovny.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
